Cirkevnimajetek.cz


English English



Aktuálně

Zdroj: ČBK

1. mýtus: Navrácený majetek v hodnotě 134 miliardy korun je nepřiměřeně vysoký.

O vyrovnání vztahů mezi církvemi a státem se jedná od poloviny 90. let. Navrácení církevního majetku byl od počátku nezbytnou součástí vyrovnání. Po odmítnutí církevních asignací byl církevní majetek považován za hlavní zdroj financování církví a náboženských společností v situaci, kdy státní rozpočet přestane financovat duchovenské aktivity církve (platy duchovních a příspěvek na provoz ústředí). Na vymezení a ocenění původního církevního majetku spolupracovalo ministerstvo kultury s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství na základě podkladů od církví a náboženských společností. Tyto podklady a metodika ocenění byly v roce 2008 kontrolovány a verifikovány renomovanou mezinárodní poradenskou firmou Ernst & Young. Pokud by se měla hodnota navráceného církevního majetku změnit, je nezbytné kvalifikovaně říci, v čem byla metodika stanovení hodnoty nesprávná, co je třeba změnit a jak nově stanovit hodnotu majetkové podstaty vyrovnání vztahu mezi církvemi a státem.

2. mýtus: Majetek určený církevnímu vyrovnání církvím nepatřil.

Církevní majetek zahrnutý do návrhu vyrovnání představuje pouze majetek církví (farností, diecézí), řádů a náboženských společností registrovaný v pozemkových knihách a zabraný státem po 25. únoru 1948. Je nepochybné, že tento majetek k rozhodnému datu církvím a jejich subjektům nepochybně patřil.

3. mýtus: Církve budou vyrovnáním zvýhodněny proti restituentům.

Na rozdíl od restituentů bude církvím vrácen pouze majetek, který je v držení státu, konkrétně Pozemkového fondu a Lesů České republiky. Bývalý církevní majetek ve vlastnictví obcí, krajů a všech právnických a fyzických osob zůstane nedotčen. Církevní vyrovnání se netýká náhrady za živý a mrtvý inventář, který restituenti obdrželi. Zákon o půdě, podle kterého byla provedena restituce majetku fyzických osob, určoval naturální restituci i v případech, kdy původní majetek nemohl být ze zákonných důvodů vydán. Tomu odpovídalo i „ocenění“ majetku, aby náhradní naturální restituce mohla být vůbec uskutečněna. Srovnávání restitucí s církevním vyrovnáním je nemožné z metodických důvodů. Na rozdíl od restituentů nebudou moci církve žádat o náhradu majetku v naturální formě. Namísto toho jim má být vyplacena adekvátní finanční náhrada. Církve tedy nejsou zvýhodněny oproti restituentům, spíše naopak.

4. mýtus: Majetek se bude vracet v nejméně vhodném období ekonomické recese.

Systematická diskuse o církevním vyrovnání byla zahájena vládou Miloše Zemana v letech 1998 - 2002. Ministr kultury tehdejší sociálně demokratické vlády Pavel Dostál ustanovil komisi pro narovnání vztahů mezi církvemi a státem. Hodnota majetkového vyrovnání, s níž se pracovalo v roce 2000, činila 100 miliard korun. Tato suma vloni odpovídala částce 131 mld. Kč v cenách roku 2011. Na konci letošního roku při očekávané roční míře inflace 2,9% by činila 134,556 mld. Kč! Byla by tedy o 556 milionů vyšší než částka, kterou nyní předkládá vláda České republiky! V roce 2008 skončilo 10leté období hospodářské expanze, které bylo vystřídáno obdobím hospodářského poklesu vyvolaného světovou finanční a dluhovou krizí. Po něm přišla hospodářská recese, která nás prozatím sužuje. Makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR odhaduje v příštím roce 1% reálný růst s výhledem 1,9% na rok 2014 a  2,7% pro rok 2015. Hospodářské oživení se začíná blížit i k nám. Navíc navrácené zdevastované církevní budovy budou vyžadovat nemalé investice pro jejich záchranu nebo jiné užití. Církevní vyrovnání tak pro naši ekonomiku může představovat významný pro-růstový impuls.

5. mýtus: Finanční vyrovnání s církvemi destabilizuje náš státní rozpočet.

V žádném případě. Vždyť dodatečné výdaje ve výši 1,97 mld. Kč ročně představují pouze 0,17% plánovaných rozpočtových výdajů letošního roku.

Přestože vyplácení státního příspěvku církvím  v rámci církevního vyrovnání skončí za 17 let, tak už v 15. roce vydá státní rozpočet na církve méně než by musel vydat, pokud by k církevnímu vyrovnání nedošlo. Po 30 letech, v roce 2043 zmizí položka církve z výdajů státního rozpočtu. V roce 2055 se vyrovnají celkové náklady na církve a církevní vyrovnání od roku 2013 s rozpočtovými výdaji na církve, pokud by k vyrovnání nedošlo. V roce 2062, 50 let od církevního vyrovnání, bude kumulovaná rozpočtová úspora díky jeho přijetí 28,63 mld. Kč v cenách roku 2011 ve srovnání se stavem, že by k vyrovnání nedošlo. Po ukončení splátek finančního vyrovnání v roce 2043 bude rozpočtová úspora následujícího roku zvýšená o daně z církevního majetku, resp. daně z jeho výnosů činit 3,8 mld. Kč a s rostoucími výnosy z církevního majetku by se měla v následujících letech zvyšovat.

6. mýtus: Navrácený církevní majetek bude z velké části patřit Vatikánu.

Oprávněnými osobami pro navrácení majetku budou farnosti, řády, kongregace, diecéze a další instituce registrované v České republice. Tyto právnické osoby budou mít plné dispoziční právo k majetku. Rozhodování o použití výnosů z majetku bude zcela v jejich kompetenci. Schválení Vatikánu podléhá pouze zcizení (prodej) majetku římskokatolické církve, jehož cena převyšuje 1,5 milionu eur. Jedná se o kontrolní mechanismus římskokatolické církve, který má zabránit defraudaci velkých rozměrů. Z tržby za prodaný církevní majetek stejně jako z jeho výnosů se Vatikánu nic neodvádí.

7. mýtus: Majetek dostanou preláti úkor potřebných.

Církve provozují sociální zařízení, v nichž pečují o zdravotně postižené, staré a opuštěné spoluobčany v nouzi. Provozují charitativní činnost doma i v zahraničí. Zkušenosti ze zemí, kde se taková veřejně prospěšná činnost kontinuálně rozvíjela v době, kdy u nás vládl komunismus, ukazují, že církve v komplexu svých sociálních aktivit nemají alternativu. Například u našich sousedů se církve staly robustním nástrojem pomoci občanům v nouzi, který efektivně doplňuje státní systém sociální péče. Je pravděpodobné, že výnosy z navráceného církevního majetku pomohou zvýšit úroveň sociální a specifické zdravotní péče v naší společnosti.

8. mýtus: Církve se stanou bohatými korporacemi s mocenskými ambicemi.

Církve budou muset během 30 let nahradit roční příjmy ze státního rozpočtu ve výši 1,5 mld. Kč. Nemohou to učinit jiným způsobem než prostřednictvím výnosů z navráceného nemovitého a finančního majetku. S tímto majetkem musí podnikat tak, aby roční výnosy za 30 let dosáhly nejméně 1,5 mld. Kč v současných cenách. Vzhledem ke stavu, struktuře a dislokaci tohoto majetku se jedná o obtížný úkol. Jeho naplňování neumožní církvím využívat navrácený majetek neproduktivně a neefektivně. Ztráty z hospodaření či jiné majetkové újmy by církvím znesnadnily zachování současné úrovně jejich výdajů v budoucnu, zvláště však po roce 2043, kdy skončí vyplácení vyrovnávacího příspěvku. Vyhnout se bolestným výdajovým škrtům či bankrotu, znamená odpovědné a efektivní hospodaření spojené s pečlivým zvažováním navyšování neproduktivních výdajů. Na ně si budou muset církve předem vydělat! Současná situace církví a navrhovaný způsob církevního vyrovnání téměř vylučují jiné použití výnosů z navráceného majetku než pro vlastní provoz a klíčové činnosti, jež zabezpečují církve po celém světě. Navíc je po kvalitní sociální a zdravotní péči, vzdělávání, kultuře a zlepšení stavu většiny církevních architektonických památek v naší zemi dlouhodobě neuspokojená vysoká poptávka, na niž veřejné rozpočtové zdroje už dávno nestačí.

9. mýtus: Církve nebudou umět s navráceným majetkem dobře hospodařit.

Stav majetku k navrácení církvím je ve většině případů takový, že horší už snad být ani nemůže. To je výsledek déle než 60leté státní správy. V době znárodnění byl tento majetek funkční a ve velmi dobrém stavu. Vedle církevních vlastníků se o něj dlouhodobě starali patroni, kteří byli po roce 1948 rovněž vyvlastněni. Budovy k navrácení na sebe často upozorňují svou opuštěností a žalostným stavem. Ruiny, v něž se mnohé budovy přeměnily jsou památníkem nedobrého hospodaření se „všelidovým“ majetkem, resp. stále viditelným produktem komunistické a státní majetkové správy. Církve, pokud nebudou moci nemovitosti přímo využívat, je podobně jako jiní soukromí vlastníci pronajmou k produktivním účelům, aby se mohly podílet na ekonomických výnosech z nich.

10. mýtus: Církevní restituce jsou nespravedlivé.

Nejde o restituce. Obsahem pojmu restituce je navrácení do původního stavu. V případě církevního majetku restituci nelze provést, neboť mezi znárodněným majetkem a jeho současným stavem a strukturou je nesrovnatelný rozdíl. 44% majetku původního majetku je nenávratně ztraceno a 56% majetku se vrátí ve stavu odlišném, než jak byl církvím bez náhrady zabaven. V původním rozsahu nelze obnovit patronáty zaniklé znárodněním majetku patronů.  Legitimnost navrácení církevního majetku se opírá rovněž o rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Je zřejmé, že minulé majetkové a hospodářské poměry nelze obnovit v původní podobě. Proto návrh zákona řeší především budoucí vztahy sekulárního demokratického státu a církví. Státu odpadne povinnost financovat duchovenské aktivity církví ze státního rozpočtu. Z daní nevěřících nebudou hrazeny mzdy duchovních, jejich pojištění jako státních zaměstnanců, platy církevních zaměstnanců a další náklady na provoz církví. Rozpočtové prostředky bude možno použít k účelu, s nímž se bude ztotožňovat větší část společnosti. Náklady na duchovenské aktivity budou církve hradit z vlastních zdrojů. Stále kladená otázka „Kdo na koho doplácí?“, ztratí v souvislosti s církvemi smysl. Zatímco nekonečné diskuse o církevním majetku naši společnost dlouhá léta rozdělovaly, tak je značně pravděpodobné, že „vyrovnání“ spojené s dobrým hospodařením s církevním majetkem nesoucím výnosy, z nichž se budou státu platit daně, umožní církvím zvýšit rozsah a kvalitu poskytované sociální péče, zdravotnictví, vzdělání, kultury a charity. Prospěch z toho budou mít věřící i nevěřící, což nepochybně přispěje k větší společenské harmonii v naší zemi.

 

Více informací k problematice naleznete zde nebo zde.

Aktuálně | 27 01 2013 - 19:12

Zdroj: Jiří Prinz, ČBK

Mimořádná tisková konference k aktuální situaci kolem majetkového narovnání státu s církvemi se 8. 11. 2012 uskutečnila v budově České biskupské konference.

Praha: Kromě generálního sekretáře ČBK Mons. Tomáše Holuba se tiskové konference zúčastnil i tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus a generální sekretářka Ekumenické rady církví Sandra Silná. Přítomen byl i ekonom Pražské arcidiecéze Karel Štícha, předseda expertní komise církví.

Zástupci církví a náboženských společností shodně ocenili přístup poslanců Parlamentu ČR, kteří se rozhodli podpořit vládou navržený zákon majetkového narovnání státu s církvemi. „Oceňujeme, že ti, kteří předkládali fakta, byli schopni předložit zákon v takové podobě, že byl přijat,“ prohlásil Mons. Tomáš Holub a tajemník FŽO Tomáš Kraus ho doplnil: „Vždy jsme majetkové vyrovnání státu s církvemi považovali především za morální věc, ale jde zároveň i o výhodný kompromis, a to jak ze strany státu, tak církví.“ S tím souhlasí i generální sekretářka ERC Sandra Silná, která zdůraznila celospolečenskou prospěšnost přijetí zákona o majetkovém narovnání. „Jsme rádi, že se konečně uvolní ruce obcím, které se tak budou moci plně rozvíjet,“ prohlásila Sandra Silná.

K nočnímu jednání poslanců, jehož výsledkem je historická dohoda mezi státem a církvemi o dalším provozu církví, se vyjádřil i předseda ČBK kardinál Dominik Duka, který je v těchto dnech na zahraniční služební cestě. "Jsem velmi rád a děkuji koalici, že splnila svůj slib. Věřím, že toto řešení restitucí bude přínosem jak pro společnost, tak pro církve a náboženské společnosti i Svaz měst a obcí. Dnešní výsledek je také zásluhou spolupráce církví a náboženských společností, kterým jsem vděčný za podporu a solidaritu." 

Poslanci schválený zákon má nyní na stole prezident republiky Václav Klaus.

 

Aktuálně, Servis pro média | 27 01 2013 - 19:03

Zdroj: František Jemelka, ČBK

V noci na dnešek (čtvrtek 8. listopadu 2012) schválila sněmovna i napodruhé zákon o částečném majetkovém narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. 102 poslanců přehlasovalo senátní veto. Zbývá ještě získat podpis prezidenta republiky Václava Klause.

Praha: Přinášíme k tomu aktuální vyjádření generálního sekretáře ČBK Mons. Tomáše Holuba.

„Je to dobrá zpráva pro všechny. Pro obce, kterým dosud bránil v rozvoji blokační paragraf, a nyní se budou moci dále rozvíjet. Pro ty, kdo využívají církevních sociálních služeb a školských zařízení, které bude možno dál plně poskytovat. Pro církve, které budou moci z vlastních prostředků konat to, co je jejich posláním ve společnosti: hlásat radostnou zvěst o smyslu a hodnotě života každého jednotlivého člověka a pomáhat potřebným. Věříme, že konkrétní jednání jednotlivých farností, řádů i biskupství bude toto dokazovat mnohem jasněji než pouhá dnešní prohlášení,“ říká k přijetí zákona generální sekretář ČBK Mons. Holub.

Aktuálně | 27 01 2013 - 18:59

Zdroj: ČBK

Přinášíme aktuální vyjádření generálního sekretáře ČBK Mons. Tomáše Holuba k odložení (5. září 2012) projednávání návrhu zákona o majetkovém narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Přijetí zákona o částečném majetkovém narovnání s církvemi je záležitostí parlamentu.  Tento proces pozorně sledujeme. Čas, který nyní vznikl rozhodnutím o odložení přijetí zákona, se pokusíme opět využít, abychom vysvětlili, že navrhované řešení je spravedlivé a pro stát je v dlouhodobé perspektivě výrazně levnější variantou - v porovnání se současným stavem, kdy je činnost církví hrazena ze státního rozpočtu. Vážíme si všech, kteří v této situaci usilují o nalezení smysluplného řešení.

Aktuálně | 27 01 2013 - 18:56

Zdroj: Ekumenická rada církví v ČR

Věnujte prosím pozornost prohlášení, které na svém mimořádném zasedání dne 3. září 2012 formulovalo Předsednictvo ERC v ČR:

V současné době se nejenom v mediálním prostoru objevily obavy, zda zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi neprolamuje hranici 25. února 1948 jako výchozího okamžiku řešení restitučního problému. Po prolomení této hranice by nastala situace s těžko předvídatelnými důsledky vůči našemu státu. Skutečností je, že k prolomení hranice února 1948 by mohlo paradoxně dojít nepřijetím zmíněného zákona než jeho přijetím.

Dikce návrhu, umožňující vydávání majetku zabaveného po roce 1948 na základě zákona č. 142/1947 Sb., kolem kterého je aktuálně tolik diskuzí, je slovo od slova opsána z platného zákona o půdě. V našem právním řádu se nejedná o žádnou novinku. Je to schvalování již schváleného. Pokud zákon o půdě hranici února roku 1948 neprolomil, proč by jej měla prolomit stejná formulace v zákoně o majetkovém vyrovnání? Aby to nestačilo, zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi navíc výslovně uvádí, že předmětem úpravy tohoto zákona jsou pouze majetkové křivdy z období počínající 25. únorem 1948 a končící 1. lednem 1990. Pokud některé církvi bylo cokoli zabaveno třeba již 24. února 1948 podle dřívějších zákonů, má prostě smůlu a náhrada se jí týkat nebude. Stát takový majetek vydat nemůže.

Alternativou k zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi je živelné neregulované vydávání zabaveného církevního majetku soudní cestou, k čemuž svým rozhodnutím otevřel stavidla Ústavní soud. Pokud existují obavy, že by přijetím zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi došlo k prolomení února 1948, je to obava lichá, neboť se tak nestalo ani přijetím zákona o půdě. Mnohem snáze si však lze představit situaci, že k prolomení této hranice by mohlo dojít v případě živelné a nikým nekontrolovatelné laviny soudních jednání bez přijetí navrhovaného zákona.

Joel Ruml, předseda

Daniel Fajfr, 1. místopředseda

Dušan Hejbal, 2. místopředseda

Aktuálně, Servis pro média | 4 09 2012 - 18:36

Zdroj: ČBK, autor: Monika Vývodová

Mnohaletá veřejná diskuse o vyrovnání vztahu mezi církvemi a státem stále více ztrácí svou racionální podstatu, vyhrocuje se a nabývá na emocionálnosti. Fakta jsou stále častěji nahrazována mýty a prostor pro racionální argumentaci se zmenšuje. Pokusme se shrnout neustále opakované mýty a postavme proti nim nezpochybnitelná fakta:

1. mýtus: Navrácený majetek v hodnotě 134 miliardy korun je nepřiměřeně vysoký.

O vyrovnání vztahů mezi církvemi a státem se jedná od poloviny 90. let. Navrácení církevního majetku byl od počátku nezbytnou součástí vyrovnání. Po odmítnutí církevních asignací byl církevní majetek považován za hlavní zdroj financování církví a náboženských společností v situaci, kdy státní rozpočet přestane financovat duchovenské aktivity církve (platy duchovních a příspěvek na provoz ústředí). Na vymezení a ocenění původního církevního majetku spolupracovalo ministerstvo kultury s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství na základě podkladů od církví a náboženských společností. Tyto podklady a metodika ocenění byly v roce 2008 kontrolovány a verifikovány renomovanou mezinárodní poradenskou firmou Ernst & Young. Pokud by se měla hodnota navráceného církevního majetku změnit, je nezbytné kvalifikovaně říci, v čem byla metodika stanovení hodnoty nesprávná, co je třeba změnit a jak nově stanovit hodnotu majetkové podstaty vyrovnání vztahu mezi církvemi a státem.

2. mýtus: Majetek určený církevnímu vyrovnání církvím nepatřil.

Církevní majetek zahrnutý do návrhu vyrovnání představuje pouze majetek církví (farností, diecézí), řádů a náboženských společností registrovaný v pozemkových knihách a zabraný státem po 25. únoru 1948. Je nepochybné, že tento majetek k rozhodnému datu církvím a jejich subjektům nepochybně patřil.

3. mýtus: Církve budou vyrovnáním zvýhodněny proti restituentům.

Na rozdíl od restituentů bude církvím vrácen pouze majetek, který je v držení státu, konkrétně Pozemkového fondu a Lesů České republiky. Bývalý církevní majetek ve vlastnictví obcí, krajů a všech právnických a fyzických osob zůstane nedotčen. Církevní vyrovnání se netýká náhrady za živý a mrtvý inventář, který restituenti obdrželi. Zákon o půdě, podle kterého byla provedena restituce majetku fyzických osob, určoval naturální restituci i v případech, kdy původní majetek nemohl být ze zákonných důvodů vydán. Tomu odpovídalo i „ocenění“ majetku, aby náhradní naturální restituce mohla být vůbec uskutečněna. Srovnávání restitucí s církevním vyrovnáním je nemožné z metodických důvodů. Na rozdíl od restituentů nebudou moci církve žádat o náhradu majetku v naturální formě. Namísto toho jim má být vyplacena adekvátní finanční náhrada. Církve tedy nejsou zvýhodněny oproti restituentům, spíše naopak.

4. mýtus: Majetek se bude vracet v nejméně vhodném období ekonomické recese.

Systematická diskuse o církevním vyrovnání byla zahájena vládou Miloše Zemana v letech 1998 - 2002. Ministr kultury tehdejší sociálně demokratické vlády Pavel Dostál ustanovil komisi pro narovnání vztahů mezi církvemi a státem. Hodnota majetkového vyrovnání, s níž se pracovalo v roce 2000, činila 100 miliard korun. Tato suma vloni odpovídala částce 131 mld. Kč v cenách roku 2011. Na konci letošního roku při očekávané roční míře inflace 2,9% by činila 134,556 mld. Kč! Byla by tedy o 556 milionů vyšší než částka, kterou nyní předkládá vláda České republiky! V roce 2008 skončilo 10leté období hospodářské expanze, které bylo vystřídáno obdobím hospodářského poklesu vyvolaného světovou finanční a dluhovou krizí. Po něm přišla hospodářská recese, která nás prozatím sužuje. Makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR odhaduje v příštím roce 1% reálný růst s výhledem 1,9% na rok 2014 a 2,7% pro rok 2015. Hospodářské oživení se začíná blížit i k nám. Navíc navrácené zdevastované církevní budovy budou vyžadovat nemalé investice pro jejich záchranu nebo jiné užití. Církevní vyrovnání tak pro naši ekonomiku může představovat významný pro-růstový impuls.

5. mýtus: Finanční vyrovnání s církvemi destabilizuje náš státní rozpočet.

V žádném případě. Vždyť dodatečné výdaje ve výši 1,97 mld. Kč ročně představují pouze 0,17% plánovaných rozpočtových výdajů letošního roku.

Přestože vyplácení státního příspěvku církvím v rámci církevního vyrovnání skončí za 17 let, tak už v 15. roce vydá státní rozpočet na církve méně než by musel vydat, pokud by k církevnímu vyrovnání nedošlo. Po 30 letech, v roce 2043 zmizí položka církve z výdajů státního rozpočtu. V roce 2055 se vyrovnají celkové náklady na církve a církevní vyrovnání od roku 2013 s rozpočtovými výdaji na církve, pokud by k vyrovnání nedošlo. V roce 2062, 50 let od církevního vyrovnání, bude kumulovaná rozpočtová úspora díky jeho přijetí 28,63 mld. Kč v cenách roku 2011 ve srovnání se stavem, že by k vyrovnání nedošlo. Po ukončení splátek finančního vyrovnání v roce 2043 bude rozpočtová úspora následujícího roku zvýšená o daně z církevního majetku, resp. daně z jeho výnosů činit 3,8 mld. Kč a s rostoucími výnosy z církevního majetku by se měla v následujících letech zvyšovat.

6. mýtus: Navrácený církevní majetek bude z velké části patřit Vatikánu.

Oprávněnými osobami pro navrácení majetku budou farnosti, řády, kongregace, diecéze a další instituce registrované v České republice. Tyto právnické osoby budou mít plné dispoziční právo k majetku. Rozhodování o použití výnosů z majetku bude zcela v jejich kompetenci. Schválení Vatikánu podléhá pouze zcizení (prodej) majetku římskokatolické církve, jehož cena převyšuje 1,5 milionu eur. Jedná se o kontrolní mechanismus římskokatolické církve, který má zabránit defraudaci velkých rozměrů. Z tržby za prodaný církevní majetek stejně jako z jeho výnosů se Vatikánu nic neodvádí.

7. mýtus: Majetek dostanou preláti úkor potřebných.

Církve provozují sociální zařízení, v nichž pečují o zdravotně postižené, staré a opuštěné spoluobčany v nouzi. Provozují charitativní činnost doma i v zahraničí. Zkušenosti ze zemí, kde se taková veřejně prospěšná činnost kontinuálně rozvíjela v době, kdy u nás vládl komunismus, ukazují, že církve v komplexu svých sociálních aktivit nemají alternativu. Například u našich sousedů se církve staly robustním nástrojem pomoci občanům v nouzi, který efektivně doplňuje státní systém sociální péče. Je pravděpodobné, že výnosy z navráceného církevního majetku pomohou zvýšit úroveň sociální a specifické zdravotní péče v naší společnosti.

8. mýtus: Církve se stanou bohatými korporacemi s mocenskými ambicemi.

Církve budou muset během 30 let nahradit roční příjmy ze státního rozpočtu ve výši 1,5 mld. Kč. Nemohou to učinit jiným způsobem než prostřednictvím výnosů z navráceného nemovitého a finančního majetku. S tímto majetkem musí podnikat tak, aby roční výnosy za 30 let dosáhly nejméně 1,5 mld. Kč v současných cenách. Vzhledem ke stavu, struktuře a dislokaci tohoto majetku se jedná o obtížný úkol. Jeho naplňování neumožní církvím využívat navrácený majetek neproduktivně a neefektivně. Ztráty z hospodaření či jiné majetkové újmy by církvím znesnadnily zachování současné úrovně jejich výdajů v budoucnu, zvláště však po roce 2043, kdy skončí vyplácení vyrovnávacího příspěvku. Vyhnout se bolestným výdajovým škrtům či bankrotu, znamená odpovědné a efektivní hospodaření spojené s pečlivým zvažováním navyšování neproduktivních výdajů. Na ně si budou muset církve předem vydělat! Současná situace církví a navrhovaný způsob církevního vyrovnání téměř vylučují jiné použití výnosů z navráceného majetku než pro vlastní provoz a klíčové činnosti, jež zabezpečují církve po celém světě. Navíc je po kvalitní sociální a zdravotní péči, vzdělávání, kultuře a zlepšení stavu většiny církevních architektonických památek v naší zemi dlouhodobě neuspokojená vysoká poptávka, na niž veřejné rozpočtové zdroje už dávno nestačí.

9. mýtus: Církve nebudou umět s navráceným majetkem dobře hospodařit.

Stav majetku k navrácení církvím je ve většině případů takový, že horší už snad být ani nemůže. To je výsledek déle než 60leté státní správy. V době znárodnění byl tento majetek funkční a ve velmi dobrém stavu. Vedle církevních vlastníků se o něj dlouhodobě starali patroni, kteří byli po roce 1948 rovněž vyvlastněni. Budovy k navrácení na sebe často upozorňují svou opuštěností a žalostným stavem. Ruiny, v něž se mnohé budovy přeměnily jsou památníkem nedobrého hospodaření se „všelidovým“ majetkem, resp. stále viditelným produktem komunistické a státní majetkové správy. Církve, pokud nebudou moci nemovitosti přímo využívat, je podobně jako jiní soukromí vlastníci pronajmou k produktivním účelům, aby se mohly podílet na ekonomických výnosech z nich.

10. mýtus: Církevní restituce jsou nespravedlivé.

Nejde o restituce. Obsahem pojmu restituce je navrácení do původního stavu. V případě církevního majetku restituci nelze provést, neboť mezi znárodněným majetkem a jeho současným stavem a strukturou je nesrovnatelný rozdíl. 44% majetku původního majetku je nenávratně ztraceno a 56% majetku se vrátí ve stavu odlišném, než jak byl církvím bez náhrady zabaven. V původním rozsahu nelze obnovit patronáty zaniklé znárodněním majetku patronů. Legitimnost navrácení církevního majetku se opírá rovněž o rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Je zřejmé, že minulé majetkové a hospodářské poměry nelze obnovit v původní podobě. Proto návrh zákona řeší především budoucí vztahy sekulárního demokratického státu a církví. Státu odpadne povinnost financovat duchovenské aktivity církví ze státního rozpočtu. Z daní nevěřících nebudou hrazeny mzdy duchovních, jejich pojištění jako státních zaměstnanců, platy církevních zaměstnanců a další náklady na provoz církví. Rozpočtové prostředky bude možno použít k účelu, s nímž se bude ztotožňovat větší část společnosti. Náklady na duchovenské aktivity budou církve hradit z vlastních zdrojů. Stále kladená otázka „Kdo na koho doplácí?“, ztratí v souvislosti s církvemi smysl. Zatímco nekonečné diskuse o církevním majetku naši společnost dlouhá léta rozdělovaly, tak je značně pravděpodobné, že „vyrovnání“ spojené s dobrým hospodařením s církevním majetkem nesoucím výnosy, z nichž se budou státu platit daně, umožní církvím zvýšit rozsah a kvalitu poskytované sociální péče, zdravotnictví, vzdělání, kultury a charity. Prospěch z toho budou mít věřící i nevěřící, což nepochybně přispěje k větší společenské harmonii v naší zemi.

 

Aktuálně | 28 08 2012 - 18:29

Projednávání návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi uvízlo při jednání ve Sněmovně Parlamentu ČR ve slepé uličce. Místo věcné diskuse se vytvořil prostor pro politický boj, z nějž se zcela vytratil morální aspekt a podstata věci, kterou je náprava křivd, spáchaných komunistickým režimem. Parlamentní půda se proměnila v jakousi tribunu, ve které jsou církvím a náboženským společnostem dokonce podsouvány nejrůznější nečestné pohnutky a jsou očerňovány z nepoctivosti. Jsou tak uráženi fakticky všichni věřící, žijící v naší zemi. Nelze přehlédnout, že účelová a často nevkusná rétorika vyvolává protináboženské a proticírkevní nálady části společnosti. Parlament, který má být zárukou legitimity a demokracie, přestává takto plnit svou úlohu. Víme, že se nejedná o názor a postoj instituce jako takové, ale vystoupení některých jejích členů tomu zavdává příčinu. Není naším cílem vyvracet vyvrácené a vysvětlovat vysvětlené, neboť to bylo již mnohokrát učiněno. Církve a náboženské společnosti jsou přesvědčeny, že sledování vlastního politického prospěchu při obstrukčním blokování práce parlamentu, jehož jsme byli nyní svědky, je popřením pravidel demokracie a ve svém důsledku citelně poškozuje celou naší zemi.

Vzhledem k tomu, že jsme s vládním návrhem projednávaného zákona vyjádřili souhlas, chceme ještě jednou shrnout důvody našeho kroku.

Jde o to, aby stát mohl:

  1. ukončit finanční přispívání na provoz církví a náboženských společností (církve a náboženské společnosti se z velké části samofinancují nad rámec ustanovení zákona č. 218/49 Sb.),

  2. ukončit blokaci pozemků, původně vlastněných církvemi a náboženskými společnostmi a tím umožnit rozvoj obcí a měst,

  3. ukončit nenormální stav právní nejistoty v oblasti vlastnických vztahů k nemovitostem v České republice a tím podpořit rozvoj investičních aktivit, budování odpovídající infrastruktury a přispět k rozvoji trhu práce

  4. v neposlední řadě ukončit vyrovnání s komunistickou minulostí částečným odškodněním a tím uzavřít kapitolu totalitního režimu

Znovu připomínáme, že navrhovaná finanční roční náhrada ve výši necelých 2 miliard Kč činí 1,7 promile státního rozpočtu, což nemůže ohrozit žádný z mandatorních výdajů (důchody, sociální dávky a další výdaje). Církve a náboženské společnosti považují navrhovaný zákon o majetkovém vyrovnání za kompromis, který je v zájmu jak církví a náboženských společností, tak státu i celé společnosti.

kardinál Dominik Duka, předseda České biskupské konference

Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví

Jiří Daníček, předseda Federace židovských obcí

Aktuálně | 4 07 2012 - 15:31

Zdroj: ČBK, autor:  František Jemelka

V reakci na debatu spojenou s otázkou navracení církevního majetku jsme připravili malý seriál, který ve formě otázek a odpovědí přináší přehledné informace k problematice částečného majetkového narovnání vztahů s církvemi a náboženskými společnostmi. Dnes vám nabízíme druhou, závěrečnou, část.

Jak církev k majetku v minulosti přišla?

Nedá se mluvit o církevním majetku jako jediném bohatém vlastníku. Všechno mělo své určení k zabezpečování konkrétních cílů. Když měla být založena nová farnost, musel být zabezpečen provoz. To znamená, že se muselo pořídit pole či les, na němž se živil farář.  Podobně patřily některé pozemky kostelům. Z výtěžku takových pozemků se opravoval kostel. Majetek biskupství sloužil k zabezpečení domácnosti biskupa a jeho pracovníků, pro zabezpečení kněžského semináře atd.

Někteří tvrdí, že majetek církvi nikdy nepatřil, takže není co vracet.

 Popírání vlastnictví majetku církvemi v minulosti je nepřijatelný ahistorický přístup. V dobách, kdy církev většinu majetku, který se stane předmětem narovnání, nabyla či vytvořila se na vlastnictví či vymezení soukromého a veřejného nahlíželo zcela odlišným pohledem; dívat se na problematiku tohoto vlastnictví jako člověk žijící ve 21. století tedy není možné. Právní dokumenty i legislativa věnované problematice a vzniklé na našem území v různých epochách podstatu církevního vlastnictví nikdy nezpochybnily.

Například již v listině olomouckého biskupa Zdíka o přenesení biskupského kostela od sv. Petra ke sv. Václavovi (datována rokem 1141) nalezneme soupis majetku spadající pod nový sídelní kostel. I v Zemských deskách z dob vlády Přemysla Otakara II. nalézáme písemné doklady o tom, že různé církevní subjekty, jako například biskupství, kapituly, farnosti atd. jsou vlastníky svého majetku.

Rovněž v moderní době bylo vlastnictví církve uznáváno; je tak třeba odmítnout tezi postavenou na tom, že církev měla od josefínských dob majetek jen jakoby v pronájmu. Za vlastníka považoval církev občanský zákoník z roku 1811 i Československý stát po roce 1918. Důkazem toho je pozemková reforma, která zacházela s církevními majiteli jako s kterýmkoli jiným soukromým vlastníkem a tzv. veřejné vlastnictví, tedy vlastnictví státu, krajů či obcí bylo naopak ze záboru vyloučeno. Konfiskovat něco sobě samotnému (tedy státu) nelze.

 Proč chce církev vrátit pozemky, které kdysi dostala od státu darem?

Ano, najdeme ještě kláštery, které dostaly třeba ve 13. století od krále pozemky, na nichž měly vybudovat klášter. Cisterciáci dostávali nejčastěji bažiny, které si měli vysušit a na nich stavět a budovat (například Velehrad). Proč tehdy král zval mnichy do různých krajů své země? Věděl, že dají lidem práci a naučí je novým zemědělským metodám, hospodaření, ale i stavebnictví a to nemluvíme o přímém vzdělávání. Za tuto jejich službu veřejnosti jim dopředu zaplatil pozemkem. Nedělá se dnes totéž, když stát nabízí cizím firmám, které dají našim lidem práci, na několik let daňové prázdniny? Nedává i EU podnikatelům dotace na nová pracovní místa a vzdělávací projekty? Pokud je projekt úspěšný, podnikatel nic nevrací. Ty kláštery tehdy splnily dané projekty velmi úspěšně.

Jak bude s církevním majetkem naloženo po jeho vrácení?

O správu se budou starat jednotlivá biskupství. Použijí ho tak, aby vydělával na výplaty pro kněze a zaměstnance církve v době, až na ně přestane přispívat stát.

Většina polností bude dále pronajímaná těm, kdo na nich pracují dnes. Pro správu lesů vytvoří svou společnost, ale v lese budou asi většinou zase pracovat ti, kteří tam pracují dnes. Výtěžky půjdou do centrální pokladny na výplaty kněží a pastoračních asistentů. Bude-li na víc, budou se podporovat školy a charity.

Budou zase některá biskupství bohatá a jiná chudá?

Rozdělovat se bude podle nového klíče, který by měl být spravedlivý, pokud je to v lidských silách. Počítá se i se solidaritou a spoluprací. Některá biskupství budou asi hospodařit i společně.

Zvládne církev tak velké ekonomické úkoly, když na ně nebyla zvyklá?

Naše generace na to opravdu nebyla zvyklá, ale církev to zvládala po staletí. Proč by to neměla zvládat dál? I když se k církvi hlásí menšina národa, přece jen je to dost velké procento lidí, aby se mezi nimi našli lidé schopní a vzdělaní

Kde vezme v době krize stát 2 miliardy ročně na vyrovnání s církvemi? Neměly by církve počkat, když požadovaná spravedlnost může dopadnout na ty nejchudší?

Dvě miliardy vypadají jako strašné číslo, pokud ho nepostavíme vedle jiných. Například učitelé pohrozili stávkou a školství dostalo na rok o 4 miliardy víc. V novinách čteme, že státní podpora na obnovitelné zdroje činí ročně 35 miliard. Z toho 60% dělají sluneční elektrárny, které vyrostly na nejlepších polích jako houby po dešti, protože se na tom dá rychle zbohatnout.

Na co církev potřebuje majetek? Nemá být chudá? Místo toho má paláce…

Duchovním záleží především na duchovním rozměru církevního společenství, ale vědí, že nejsme duchové bytosti a potřebujeme aspoň skromné hmotné zajištění.  Máme řadu zaměstnanců, kteří mají rodiny. Ty nemůžeme trestat za to, že pracují pro církev. Stejně dostávají platy hluboko pod průměrnou mzdou.

Paláce jsme nebudovali, ale zdědili. Je pravda, že jejich provoz a údržba jsou náročné. Jejich prodej by se však nevyplatil. Těžko bychom za to pořídili budovy vhodnější. Například v Olomouci byla otevřena reprezentační část paláce pro turisty a část domu se opravila z příspěvků EU na turistiku. Historické a kulturní poklady tak slouží lidem.  Nejsme jen udržovatelé památek, ale byli bychom barbary, kdybychom odkazy kultury, která vyrostla z evangelia, zanedbali či ničili.

 

První část seriálu naleznete zde.

 

Celý dokument v PDF je přílohou tohoto článku.

Autor: František Jemelka

Přílohy:

Vyrovnani_2012_OAO.pdf
Aktuálně | 15 03 2012 - 09:29

Zdroj: ČBK , Autor: František Jemelka

V reakci na debatu spojenou s otázkou navracení církevního majetku jsme připravili malý seriál, který ve formě otázek a odpovědí přináší přehledné informace k problematice částečného majetkového narovnání vztahů s církvemi a náboženskými společnostmi. Dnes vám nabízíme první část.

Proč má být vyrovnání s církvemi provedeno?

Jde v první řadě o zmírnění křivd spáchaných za minulého režimu. Stát si nemůže ponechat majetek, který mu nenáleží. Majetkovým vyrovnáním se církve stanou ekonomicky samostatnými a přestanou být hospodářsky závislé na státu. Z dlouhodobého hlediska jde o úsporu. Vyrovnání s církvemi je nutné provést co nejdříve i kvůli stanovisku Ústavního soudu, který opakovaně upozorňuje na to, že nečinnost ve věci vyrovnání státu s církvemi je protiústavní. Soud v roce 2010 potvrdil, že na straně církví existuje legitimní očekávání, že jejich historický majetek bude státem vypořádán, a dostaly tudíž možnost podávat v dané věci žaloby. Takový postup by ale v důsledku vedl k živelnému vydávání majetku nejen státu, ale i obcí, krajů a fyzických a právnických osob. Zákon o vyrovnání je systematický a nestátní majetky z navracení vynechává. Z tohoto hlediska jde o optimální řešení. Velký zájem mají také obce, protože mnohé z nich mají na svém území zablokovaný církevní majetek a kvůli tomu se nemohou rozvíjet, někde dokonce nemohou dělat potřebné kanalizace a inženýrské sítě, či pokračovat ve výstavbě. Tím utíkají i evropské dotace, které by tyto obce mohly získat. Po pravdě to berou jako křivdu.

Jaká je hodnota nahrazovaného majetku?

Celkem byly náhrady vyčísleny už v roce 2007, a to v hodnotě 134 miliard korun. Vycházelo se při tom z údajů, které dodaly církve a náboženské společnosti, a z materiálů Pozemkového fondu ČR i Lesů ČR. Pro ocenění majetku bylo použito průměrné ceny nemovitého majetku v České republice, tedy v podstatě průměru mezi nejdražšími a nejlevnějšími pozemky. Tento výpočet byl ověřen dvěma studiemi, studií Výzkumného ústavu zemědělského a studií společnosti Ernst & Young.

Jaký majetek bude navrácen?

Vydávat se bude jedině ten majetek, který je v tuto chvíli ve vlastnictví státu, nikoli ve vlastnictví krajů, obcí či fyzických a právnických osob. Je to majetek, jejž nyní spravují Pozemkový fond ČR a Lesy ČR. Celková suma se rozdělí. 75 miliard korun bude uhrazeno navrácením majetku a 59 miliard korun bude církvím a náboženským společnostem finančně kompenzováno.

Jak bude vypadat finanční kompenzace?

59 miliard nebude splaceno najednou. Stát se s církvemi dohodl na vzájemně výhodných podmínkách a tato částka bude splácena po dobu 30 let, a to pouze s přihlédnutím k výši inflace. Tyto podmínky jsou výhodnější než ty dohodnuté v roce 2007, které počítaly s dobou splácení 60 let, zvyšovaly právě metodou splácení celkovou hodnotu vyrovnání až na 270 miliard korun. Současná dohoda je tedy daleko výhodnější.

Jakým způsobem bude církev žádat o navrácení svého majetku?

Žádosti budou podávat jednotlivé církevní subjekty – každá farnost či klášter zvlášť. Bude tedy několik tisíc žadatelů, kteří budou muset dokazovat své právo na vrácení. Stát pak případ od případu přezkoumá, zda na to má dotyčný subjekt nárok. Po případném úspěšném završení souvisejícího legislativního procesu budou dotčené církve muset předložit výčty majetku a vlastnictví konkrétních movitostí a nemovitostí (jednotlivých položek) před rokem 1948 prokázat a požádat o jeho vydání. Až na základě této procedury může dojít k průkazným změnám ve vlastnictví zmiňovaného majetku.

Proč církev nezveřejní seznamy majetku, který má být vrácen?

Církve si pro svou vlastní potřebu vytvořily seznamy majetku, o němž se domnívají, že jim má být navrácen. Tyto seznamy jsou interní povahy a nechceme je vydávat. Má to několik důvodů. Jedním z nich je skutečnost, že tam, kde je takový seznam znám, dochází k pokusům buď majetek před restitucí schovat; případně, jde-li o lesy, k jejich těžbě, takže ty pak nemohou přinést potřebný užitek.

Proč není možné použít výčtový zákon?

Výčtová metoda je nevhodná, resp. nemožná hned z několika důvodů. Vzhledem ke standardu rozhodování Ústavního soudu by mohla být označena za protiústavní, neboť by se jednalo o individuální právní akt. Tedy o něco, co Ústavní soud již několikrát zrušil. Český úřad zeměměřičský a katastrální označil tuto metodu navíc za naprosto nereálnou a nesplnitelnou. Je totiž jednak značně chybová, jednak by nebylo možné do okamžiku nabytí účinnosti zákona zajistit „znehybnění“ údajů v katastru, což by vedlo k tomu, že některé vydávané nemovitosti nebudou právně v katastru vůbec existovat či jejich označení nebude odpovídat aktuálnímu stavu.

Proč církev odmítá návrh vytvořit veřejnoprávní fond, který by majetek spravoval?

Takový návrh znamená, že majetek se původním majitelům nevrátí. V podstatě tedy zachovává stav, který máme dnes. Způsob, kdy je majetek roztroušený po celé republice spravován centrálně, naprosto nefunguje a navíc je nesmírně náchylný na rozkradení. Navíc neodpovídá tomu, že církev v historii majetek spravovala decentralizovaně, podle místních potřeb.

Co je příspěvek na chod církví a co se s ním stane?

Stát v tuto chvíli přispívá na platy duchovních, zaměstnanců a na chod sedmnácti církví a náboženských společností. Jen v roce 2011 dosáhly tyto příspěvky výše 1,42 miliardy korun. Pokud by letos zákon o vyrovnání přijat nebyl, příspěvky požadované ze státního rozpočtu by se dále zvyšovaly. Letos totiž uplyne deset let od registrace některých nových církví a náboženských společností. Pokud by tyto získaly ve svůj prospěch podpisy jednoho promile obyvatel ČR, tedy zhruba 11 000 podpisů lidí, kteří nemusí být s těmito uskupeními ani nijak oficiálně svázáni, příspěvek by jim musel být ze státního rozpočtu vyplácen též. Pokud zákon o vyrovnání s církvemi přijat bude, bude příspěvek vyplácen ještě po dobu sedmnácti let. Díky Deklaraci shody, již s církvemi a náboženskými společnostmi uzavřel Jiří Besser, bude první tři roky příspěvek zmrazen na jeho výši z roku 2011 a po třech letech se začne postupně snižovat o 5 % ročně. Díky tomuto opatření se zabrání navyšování vydávaných příspěvků například o valorizaci platů duchovních. Navíc, jelikož je výše splátek přesně určená, může s nimi každý tvůrce státního rozpočtu předem počítat

Co přinese vyrovnání s církvemi českým obcím?

Velkou úlevou bude narovnání zejména pro více než pět set českých obcí. Budou totiž zrušena tzv. blokační ustanovení, která jednak znemožňovala nakládání s majetkem, u nějž nebyly vztahy mezi státem a církví jasné, jednak nebylo možné například na opravy tohoto majetku čerpat dotace. Konečně se obce začnou rozvíjet. Doposud totiž blokovaný majetek znemožňoval schvalování územních plánů a byl spravován z obecních peněz, přestože obci nepatří. Bez schváleného územního plánu není možné čerpat dotace z žádného dotačního programu. Po proběhnutí vyrovnání s církvemi budou majetkové vztahy vypořádány a obce budou moci konečně žádat dotace z programů EU na roky 2014–2020. Majetku, který doposud ležel ladem, se konečně dostane plného využití.

Co přinese církvím a náboženským společnostem?

Církve se stanou ekonomicky nezávislými. Začnou samy rozhodovat o využívání svého majetku, o vlastních investicích, budou hradit náklady spojené s chodem institucí, platy duchovních a zaměstnanců.

Aktuálně | 15 03 2012 - 09:22

Zdroj: Svaz měst a obcí České republiky

Otázka majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi je pro mnoho obcí a měst klíčová. V době, kdy zákon o majetkovém vyrovnání prochází legislativním procesem v Parlamentu, svolal Svaz měst a obcí ČR k tomuto tématu kulatý stůl, u kterého zasedli zákonodárci, starostové, zástupci ministerstev, církví a náboženských společností, aby společně diskutovali otázky spojené s dořešením tohoto mnohaletého legislativního problému. 

Želiv, Jinočany, Červená Řečice či městská část Praha – Slivenec – to jsou názvy jen několika málo míst z těch, které jsou vinou stávající situace omezovány ve svém rozvoji, neboť mají na svém území rozsáhlé pozemky a majetky, s nimiž nemohou disponovat. Nynějším stavem jsou poškozovány jak církve, tak i obce, jejichž situace je ale o to složitější, že občané rychle reagují na jejich nekonkurenceschopnost, dochází k odlivu mladých rodin a situace v území se zhoršuje. 

Otázka majetkového vyrovnání s církvemi je pro nás zcela zásadní. Doufáme, že se projednávání zákona nezvrhne v předvolební kampaň před krajskými volbami a že zákon najde v Parlamentu podporu napříč politickým spektrem. Zákonodárci by si měli uvědomit, v jak nelehké situaci se obce nacházejí. Odblokování církevního majetku je jediným řešením,“ vysvětluje výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR Jaromír Jech. Zchátralé budovy, do kterých dosud nikdo neinvestoval z důvodu nejasného vlastnictví, by konečně dostaly šanci na obnovu a rekonstrukci. Obce by díky odblokování majetku církví také mohly čerpat evropské dotace na dostavbu potřebné infrastruktury, kterou na blokovaných pozemcích není možné budovat. Znovu by rovněž mohla začít výstavba rodinných domů. 

Navrácení majetku církvím je prvním krokem směrem k ekonomické odluce církví od státu, tak, jak je tomu i v jiných evropských státech. „Církve vstupují do nového období. Díky nabytému majetku se stanou finančně nezávislými. Budou jej muset obhospodařovat tak, aby se po úplné odluce od státu mohly postavit na vlastní nohy. Samozřejmě chceme do budoucnosti také pokračovat ve spolupráci s obcemi, ve kterých naše sbory jsou,“ uvedl předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml. 

Ačkoli mezi všemi zúčastněnými panovala shoda na nutnosti majetkového vyrovnání státu s církvemi, zaznívala také obava z jejich budoucího fungování. Některé církve, především ty, které žádný majetek neměly, nemusí být po úplné odluce životaschopné a nabízí se tak otázka další podpory ze strany státu. „Uvědomujeme si, že situace nebude jednoduchá, jsme ale připraveni s majetkem účelně hospodařit a být ekonomicky samostatnými,“ řekl Karel Štícha z Pražského arcibiskupství. Debata se dotkla i veřejného mínění, které se k navracení majetku staví negativně, s dokumenty a historickými fakty přitom veřejnost není seznámena. 

Pokud by zákon o majetkovém narovnání státu s církvemi nebyl schválen a blokace majetku by zůstala v platnosti, je třeba si klást otázku, kterak řešit situaci obcí blokací omezených a často i zcela paralyzovaných v rozvoji. „Při rozhodování o tomto zákonu je to jedna z hlavních věcí, kterou by zákonodárci měli mít na zřeteli. Život občanů v dotčených obcí je zásadně omezen. Pokud majetek zůstane zablokován, jaké jiné řešení těmto obcím zákonodárci nabídnou?“ Ptá se Jaromír Jech.

Aktuálně | 17 02 2012 - 09:44

Zdroj: Ministerstvo kultury ČR, napsal: JUDr. František Mikeš, I. náměstek ministryně kultury

Jednotná levicová fronta hledá kde co, aby mohla zabránit přijetí zákona o vypořádání křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody.

Aktuálně přišla s tím, že církev bude při vydávání osvobozena od daní. Aktivita opozice je ve srovnání s rokem 2008, kdy byl zákon poprvé předkládán, nesrovnatelná. Ono to možná bude tím, že tehdy byla hlasovací většina velmi nejistá a opozice (rozuměj sociální demokracie) měla obavu, že zákon neprojde a věc bude muset řešit sama. Pokud by volby vyhrála. A s vítězstvím jednoznačně počítala. To, že zákon nakonec neprošel nebyla ani tak zásluha její jako zásluha osobních ambicí jedinců ve vládní koalici.

Teď vidí, že většina v parlamentu je téměř jistá, tak přes návrh zákona o vyrovnání některých křivd způsobených církvím a náboženským společnostem vedou předvolební kampaň. Věří, že tentokrát problém vládní koalice vyřeší a oni, v případě vítězství ve volbách, budou mít tento problém „z krku“.

Argumenty o prolamování Benešových dekretů nebo o návrat před únor 1948 už posloužily a dál se používat nedají, protože by se přišlo na to, na jak slabých základech to stojí. Tak se najde něco jiného. K argumentům o daňových výhodách lze ale uvést, že daňové osvobození se vztahuje na nabytí věcí, které církevním subjektům budou vydány podle zákona o majetkovém vyrovnání a na první prodej těchto věcí. Toto osvobození je upraveno v části čtvrté návrhu zákona, kde je změna zákona o daních z příjmů. Podobné ustanovení je v zákoně o daních z příjmů pro fyzické osoby, kterým byl vrácen majetek v restitucích – viz § 4 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů (586/1992 Sb.)

V roce 2008 se chybně předpokládalo, že toto osvobození bude pro církve platit automaticky. Při přípravě zákona v roce 2011 Ministerstvo financí upozornilo, že je nutné toto osvobození do zákona výslovně zapracovat. Následně Ministerstvo financí změnu zákona o daních z příjmů samo naformulovalo. V připomínkovém řízení to nikdo nenapadl, ani v Komisi pro finanční právo v Legislativní radě vlády nebylo toto ustanovení zpochybněno. Teď je tento prvek, zaručující ve stejné věci stejná práva, účelově zpochybňován a dokonce představitelé opozice mluví o tom, že to je cesta vládních politiků, jak se dostat k církevnímu majetku.

Možná stojí za připomenutí některá z vystoupení opozičních politiků v Poslanecké sněmovně. Oni mluvili o nutnosti vypořádání majetku, ale jenom na restitučním principu. Právě oni navrhovali založení fondu, do kterého by se vydávaný majetek vkládal a s ním by pak bylo hospodařeno. Kdo tedy vlastně čeká nebo dokonce připravuje příležitost, jak se k církevnímu majetku dostat?!

Vždy je třeba si položit otázku. Cui bono? O vydávání majetku je již rozhodnuto. To učinil ústavní soud. Vydávat se tedy bude bez ohledu na rozhodnutí parlamentu. Jde jen o to, zda povinnou osobou při vydávání bude jenom stát, jak předpokládá zákon, nebo kdokoliv v případě, že zákon neprojde a dojde na hromadné žaloby. Hromadné žaloby přinesou spoustu práce nejenom soudům, ale i advokátům. Jestlipak ono to nebude také pro někoho výhodné?

Aktuálně | 16 02 2012 - 11:26
Zdroj: ČBK, napsala Monika Vývodová

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka dnes na tiskové konferenci uvedl, že návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi obsahuje i novelizaci zákona o dani z příjmu, která by měla osvobodit církve v případě prodeje státem navráceného majetku, což je značně zavádějící tvrzení.

 

Církve jsou osvobozeny z daně z příjmů pouze z prvního prodeje majetku, který jim bude navrácen, stejně tak jako tomu bylo i u restitucí v 90. letech, nejde tedy o novelu zákona. To potvrzují i vyjádření ministerstva financí a kultury: „Pokud by tomu tak nebylo, tak byly by církve znevýhodněny oproti ostatním restitucím. Odlišný přístup by byl diskriminační, snahou vlády je neporušovat rovnost podmínek.“ Církve stejně jako ostatní restituenti z minulých let při prodeji majetku zaplatí daň z převodu nemovitosti.

Rozhodně to není motivace pro církve, jak dále majetek prodávat a ani to není způsob, jak snadněji majetek zcizovat nebo předávat do rukou jakýchsi zájmových skupin. Od tohoto tvrzení předsedy ČSSD se církev naprosto distancuje.

Aktuálně | 15 02 2012 - 11:43

Zdroj: ČBK, napsala: Monika Vývodová

Sociální demokraté v médiích zpochybňují výši finanční náhrady, která by měla být vyplacena církvím a náboženským společnostem po přijetí zákona o majetkovém narovnání. Nicméně čelní představitelé ČSSD, včetně jejich současného předsedy Bohuslava Sobotky, v dočasné komisi Poslanecké sněmovny pro řešení majetkových otázek mezi státem, církvemi a náboženskými společnostmi také zasedali a souhlasili nejen s algoritmem ale i výslednou částkou majetkového narovnání.

Činnost této komise popsal její předseda Jan Kasal v oficiální zprávě (Sněmovní tisk 858/0, část č. 1/12). Podle Kasala měla komise 12 členů (včetně předsedy) kterými byli: Jan Kasal /KDU-ČSL/, Marek Benda /ODS/, Milan Bičík /KSČM/, Richard Dolejš /ČSSD/, Michal Hašek /ČSSD/, Vítězslav Jandák /ČSSD/, David Kafka /ODS/, Vladimír Koníček/KSČM/, František Laudát /ODS/, Bohuslav Sobotka/ČSSD/, Vlastimil Tlustý /ODS/, Džamila Stehlíková/SZ/.

ČSSD nyní tvrdí, že jejich experti odhadují částku vraceného majetku na daleko nižší a prohlašují, že vládní koalice chce dát církvím dar v hodnotě 42 miliard. Na základě zprávy Jana Kasala je však evidentní, že i zástupci sociálních demokratů byli přítomni všem jednáním komise a vzali na vědomí všechny expertízy a finanční analýzy, které tato komise zadala. Komise mimo jiné 12. února 2009 přijala usnesení, v němž bere na vědomí zprávu společnosti Ernst&Young, ve které navrhuje algoritmus ocenění zestátněného církevního majetku. Principielně se autoři studie shodují s přístupem použitým ve vládním návrhu zákona.

Rovněž návrh ČSSD svěřit majetek církví do veřejnoprávních fondů je v rozporu s tehdy schválenými závěry komise. Z nich vyplývá, že církve mají právo vlastnit majetek, a že by jim mělo být vydáno a nahrazeno to, co vlastnily k datu 28. února 1948.

ČSSD se mýlí, když tvrdí, že vládní koalice dává církvím dar ve výši 42 miliard Kč. Podle propočtů Národohospodářské fakulty VŠE, které mimo jiné členové komise také vzali na vědomí, totiž církev díky nemožnosti hospodařit na svém majetku, přichází od roku 1948 téměř od 3 miliardy Kč ročně. Za období od roku 1948 – 2007 se jedná o částku 229,2 miliard, což po odečtení státního příspěvku církvím ve výši 60,6 miliard za toto celé období naopak znamená, že církve již daly státu dar ve výši 168,6 miliard Kč.

Celou zprávu dočasné komise Poslanecké sněmovny pro řešení majetkových otázek mezi státem, církvemi a náboženskými společnostmi je možné stáhnout ZDE.

Příloha: Přehled a krátký popis příloh zprávy předsedy Dočasné komise Poslanecké sněmovny pro řešení otázek církevních restitucí

Autor: Monika Vývodová

Přílohy:

přílohy zprávy dočasné komise PS.pdf
Aktuálně | 14 02 2012 - 13:47

Zdroj: Ministerstvo kultury ČR, napsala: Eva Tichá

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky podpořila v prvním čtení vládní návrh majetkového vyrovnání státu s církvemi. Stát by tak církvím naturálně vydal majetek za 75 mld. Kč a poskytnul finanční náhradu ve výši 59 mld. Kč.  

Financování církví a náboženských společností dosud upravuje zákon z roku 1949, který udržuje hospodářskou závislost církví a náboženských společností na státu. Kromě nápravy křivd způsobených minulým režimem má majetkové vyrovnání církvím a náboženským společnostem přinést právě hospodářskou nezávislost.

„Podpora návrhu ze strany vlády je také výbornou zprávou pro obce a kraje, jejichž rozvoj byl kvůli nedořešeným majetkoprávním vztahům po dvacet let brzděn. Pokud zákon schválí i Parlament, dojde ke zrušení tzv. blokačních ustanovení zákona o půdě a zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Tím bude podpořen rozvoj obcí a krajů, které dosud nemohou s blokovaným majetkem volně disponovat, zabrání se dalšímu zhoršování stavu předmětných nemovitostí, na jejichž obnovu budou moci být čerpány i dotace z evropských fondů,“ dodává Alena Hanáková.

Majetkové vyrovnání řešila k tomu zřízená vládní komise, jejímiž členy byli vedle ministrů kultury, zemědělství a financí zástupci všech koaličních stran. Díky mnoha jednáním komise s představiteli církví a náboženských společností bylo dosaženo konsensu. (www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/majetkove-narovnani-2011-108580/

Návrh zákona vychází z následujících principů:

Naturální vydání původního církevního majetku se bude týkat pouze majetku, který je nyní ve vlastnictví státu. Bude vydán zejména majetek, který spravuje Pozemkový fond a majetek, se kterým hospodaří Lesy ČR. Osobami povinnými vydat věci oprávněným osobám jsou pouze stát a státní organizace, nikoliv soukromé právnické a fyzické osoby či obce a kraje.

Za nevydávaný majetek náleží dotčeným církvím a náboženským společnostem finanční náhrada, jejíž výše byla určena na základě kvalifikovaného odhadu hodnoty původního majetku církví a náboženských společností po odečtení hodnoty majetku, u něhož bude umožněna naturální restituce. Finanční náhrada bude splácena po dobu 30 let a její výše bude každý rok upravována podle míry inflace.

Přechodné období financování církví a náboženských společností bude trvat 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání. První 3 roky bude částka příspěvku konstantní, dalších 14 let se tento příspěvek bude každoročně snižovat o 5 % částky vyplacené církvím a náboženským společnostem v prvním roce přechodného období.

Součástí majetkového vypořádání státu s církvemi a náboženskými společnostmi je i opuštění principu financování platů duchovních a dalších výdajů církví a náboženských společností ze státního rozpočtu podle zákona o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem.

 

Aktuálně | 9 02 2012 - 16:15

Zdroj: ČCE, napsal: Tomáš Najbrt

Setkání předsednictva Ekumenické rady církví (ERC) v České republice a delegace politické strany Věci veřejné (VV) proběhlo ve čtvrtek 5. ledna v prostorách Ústřední církevní kanceláře Českobratrské církve evangelické v Praze.

K informativní schůzce došlo na přání paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Kateřiny Klasnové, doprovázela ji paní místopředsedkyně vlády ČR Karolina Peake. Za ERC bylo přítomno předsednictvo, tj. Joel Ruml, předseda, Daniel Fajfr, první místopředseda a Dušan Hejbal, druhý místopředseda. Schůzka trvala necelou hodinu.

Zástupkyně VV informovaly předsednictvo o návrzích, se kterými VV vstupují do projednávání návrhu zákona o majetkovém narovnání s církvemi a vysvětlily důvody, které stranu VV vedou k takovým krokům. Během věcného rozhovoru byly vyjasněny pozice obou stran.

Předsednictvo ERC sdělilo, že k jakémukoliv jednání o podobě majetkového narovnání může dojít až tehdy, kdy k tomu budou církve sdružené v ERC vyzvány vládou ČR. Do uzavření jednání v rámci vládní koalice a rozhodnutí vlády není proto žádoucí činit ze strany církví jakékoliv kroky nebo přijímat další rozhodnutí.

 

Aktuálně | 9 02 2012 - 15:59

Zdroj: ČBK, napsala Monika Vývodová

V poslední době dochází k nárůstu vyjádření ve sdělovacích prostředcích na téma vracení či nevracení církevního majetku. Česká biskupská konference považuje za nutné uvést na pravou míru některé skutečnosti:

Jednání se státem byla motivována snahou vyjít vstříc hlasům občanů, kteří právem chtějí, aby církev (resp. církve a náboženské společnosti) byla samofinancována a na její chod nebyly používány finanční prostředky všech daňových poplatníků. Tento stav byl navozen po záboru církevního majetku státem po roce 1948 a trvá dodnes. Obnovení ekonomické samostatnosti církví je proto vázáno na vypořádání se s tímto záborem.

Na samofinancování církví má zájem i státní správa. Podle platných zákonů by stát musel začít financovat i nové náboženské společnosti, které dosud na našem území tradičně nepůsobily. Náklady na ně by během několika let výrazným způsobem zatížily státní rozpočet v objemu přesahující 2 promile státního rozpočtu a dále by mohly růst.

Současné finanční toky směrem k církvím tvoří 1,2 promile ze státního rozpočtu. V průběhu vyrovnání se s církvemi by tyto náklady činily při dohodnutém splácení částku klesající od 2,8 promile státního rozpočtu k 1,6 promile, po 30 letech by se pak staly církve ekonomicky nezávislé a státní rozpočet by již nebyl nadále tímto nákladem zatížen.

Naturální předávání části majetku proběhne za přísných pravidel, pouze po jasném předložení právních dokumentů, svědčících o původním vlastnictví. Nejde o dar církvím, ale o částečné majetkové vyrovnání z církevního majetku drženého v současnosti státem.

Zmíněné finanční odškodnění spolu s hospodářským výnosem není určeno k ničemu jinému než k vytvoření finanční základny, především a de facto pro provoz zmíněných církví a církevních subjektů v budoucnosti.

Poprvé v dějinách naší země došlo ke shodě na solidaritě všech u nás tradičně působících církví a Federace židovských náboženských obcí, takže na finanční náhradě za nevrácený majetek katolické církve budou mít účast církve sdružené v Ekumenické radě církví  a Federace židovských náboženských obcí.

Již v této chvíli se nad rámec platného zákona farnosti prakticky samofinancují a to lze chápat jako dar ve prospěch státu.

Majetkové vyrovnání též umožní městům, obcím i ostatním soukromým držitelům bývalého církevního majetku nabytí právní jistoty. Bude zrušena blokace tohoto původního majetku a tím bude otevřena cesta k jeho dalšímu rozvoji. Pro použití v rámci územních plánů obcí se uvolní majetek v hodnotě minimálně 14 miliard korun.

Církve mají zájem o spolupráci se státem na poli školství, kultury, zdravotnictví i sociální péče. Tato kooperace bude pokračovat a církve předpokládají, že i dále rozvíjet.

 

Aktuálně | 9 02 2012 - 15:50

Zdroj: ČBK, napsala: Monika Vývodová

Problematika vypořádání vztahů mezi státem a církvemi vždy byla, a i nadále je, pro mnohé obce klíčová. Zhruba 500 měst a obcí je kvůli blokaci církevního majetku omezováno ve svém rozvoji, pro asi 50 obcí je situace devastující.

Toto provizorium trvá již téměř dvacet let a jeho důsledkem je odliv investorů, mladých rodin, nemožnost získání českých i evropských dotačních titulů a následný úpadek obce. Současný stav by měl vyřešit připravovaný zákon o částečném narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, na jehož jednoznačné podpoře se shodli předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou, předsedou ČBK, na svém dnešním setkání. Přítomni byli také zástupci Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí.

Obce vždy prosazovaly cestu konsenzu, dohody a dosažení vzájemně výhodného řešení zejména proto, že stejně tak jako církve jsou dlouhodobým neřešením této věci zcela zásadně poškozovány. „Oproti církvím, které ale v zásadě nejsou pod tlakem času, je situace dotčených obcí o to horší, že jejich občané na dlouhodobě neutěšený stav reagují a postupně tyto obce opouštějí,“ upozorňuje předseda Svazu a primátor Kladna Dan Jiránek. Obce proto na zdárném vyřešení církevních restitucí mají existenční zájem.

Návrh zákona o částečném narovnání vztahů mezi státem s církvemi a náboženskými společnostmi, který je nyní v legislativním procesu, považují církve i samospráva za přijatelný kompromis. Církevní majetek, který za stát spravuje Pozemkový fond ČR a Lesy ČR, bude vrácen původním vlastníkům, za zbylý nevydaný majetek, který z velké části zůstane v majetku obcí a krajů, pak bude církvím poskytnuta finanční náhrada, která bude splácena po dobu 30 let. „K předložení tohoto návrhu zákona došlo i za přispění Svazu měst a obcí ČR a díky velkému porozumění starostů. Nejde o žádné obdarovávání ani o nedůstojné obchody, ale o čisté právně-ekonomické řešení,“ říká arcibiskup pražský Dominik Duka.

Jako největší přínos tohoto zákona vidí zástupci obcí i církví především zrušení tzv. blokačního ustanovení v zákoně o půdě. Církve tak budou moci se svým majetkem volně disponovat, což mnoha obcím umožní investovat nejen do zchátralých nemovitostí, ale také realizovat nové projekty jako např. dostavbu další potřebné infrastruktury a občanské vybavenosti. „V mnoha obcích byly v minulosti na blokované pozemky uzavřeny smlouvy o smlouvě budoucí, dá se tedy předpokládat, že po nabytí účinnosti zákona budou tyto pozemky bezodkladně převáděny obcím,“ dodává předseda Svazu Jiránek.

Vzhledem k současné hospodářské situaci je ale některými zástupci politických stran kritizována výše finanční náhrady za nevracený majetek. Prozatím tedy zůstává nejasné, jak návrh zákona skončí, neboť text musí ještě projít Parlamentem. Představitelé Svazu měst a obcí ČR se však s přítomnými zástupci církví jednoznačně shodli, že tento zákon budou podporovat, a to při všech fázích jeho projednávání.

 

Aktuálně | 9 02 2012 - 15:47

Zdroj: ČBK, napsala: Monika Vývodová

Dnes se na Ministerstvu kultury ČR sešli opět představitelé církví a státu, aby projednali poslední bod, který chyběl ke konečné podobě návrhu zákona o částečném narovnání vztahů mezi církvemi a státem, tedy přechodném období, ve kterém bude ze strany státu postupně snižován příspěvek na provozní náklady církví.

Praha: Zástupci státní a církevní komise se dnes dohodli, že přechodné období bude trvat po dobu 17 let (namísto původních 20) a vejde v platnost po nabytí účinnosti zákona.  Po první tři roky tohoto období bude stát duchovním vyplácet příspěvek ve stávající výši a po dalších 14 let bude částka  vždy ročně klesat o 5%. Mezi jednotlivými církvemi a státem budou ohledně jejich závazků uzavřeny smlouvy.

Aktuálně | 9 02 2012 - 15:41

Zdroj: ERC v ČR

Napsala: Sandra Silná

Včerejší odpolední schůzkou Ministra kultury ČR MUDr.Jiřího Bessera se zástupci církví a náboženských společností, na které se vztahuje majetkové narovnání, pokračovala jednání o podobě a způsobu vracení církevního majetku.

Mezi Římskokatolickou církví, církvemi Ekumenické rady církví a Federací židovských obcí došlo během uplynulých týdnů postupně k nalezení shody nad současným vládním návrhem a tato skutečnost byla na včerejší schůzka tlumočena ministru kultury. V tuto chvíli je dále potřeba pracovat na dohodě o délce tzv. přechodného období, době, po kterou bude stát redistribuovat finanční prostředky církvím. 
K tématu včerejšího jednání můžete shlédnout pořad ČT 24 "Události, komentáře", ve kterém hovoří Předseda Ekumenické rady církví v ČR Joel Ruml. Odkaz: 
http://www.ceskatelevize.cz/ct24//domaci/132591-cirkve-se-dohodly-se-statem-na-majetkovem-vyrovnani/
Pro zájemce o hlubší vzhled do problematiky doporučujeme k přečtení nedávný rozhovor Předsedy ERC Joela Rumla pro server Aktuálně.cz, zde: 
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=709807
Ekumenická rada církví v ČR provozuje webové stránky www.cirkevnimajetek.cz, kde zájemci naleznou starší materiály, které mapují jednání v letech 2005 - 2008. 
Mgr.Sandra Silná, vedoucí tajemnice a tisková mluvčí Ekumenické rady církví v ČR
 

Aktuálně | 9 02 2012 - 15:37

V Praze dne 28.listopadu 2010 Vážení občané, vážení členové vlády, vážení poslanci a poslankyně, senátorky a senátoři, bratři a sestry!

Obracíme se na vás tímto otevřeným dopisem, v němž bychom vám rádi přiblížili postoj Ekumenické rady církví, sdružující více než desítku denominací působících v České republice k otázce nápravy majetkových křivd a dalšího financování.

Považujeme za důležité informovat Vás o současném stavu. I proto jsme již před několika lety zřídili za podpory Ministerstva kultury ČR webové stránky

 

 

www.cirkevnimajetek.cz, kde lze najít informace k celé problematice.

Na úvod dopisu podotýkáme, že netoužíme ani po privilegiích, ani po majetku. Církvím jde o možnost samostatného fungování a dořešení věcí z minulosti. Domníváme se také, že práce církví a církevních zařízení má v sociálně struktuře českého státu své nezastupitelné místo, která by při zachování současného vztahu stát-církve zůstala ztížená.

Pro další jednání stejně jako pro informaci české veřejnosti považujeme za důležité seznámit vás v krátkosti s několika fakty vyplývajícími z důsledků neřešeného stavu mezi státem a církvemi:

a) Duchovní není možné pokládat za státní zaměstnance. To, že jsou stále ještě vypláceni ze státního rozpočtu, není jejich volbou, nýbrž důsledkem dlouhodobé liknavosti ze strany státu, což ve svém nálezu z 1. července 2010 konstatuje i Ústavní soud: dlouhodobá nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní a porušuje čl. 1 Ústavy České republiky.

b) Platy duchovních je nutné pokládat (ve smyslu zákona č.218/1949 Sb.) za jistou míru kompenzace za výnos ze zabaveného majetku církví. Podle odhadu renomovaných institucí jsou dotace ČR poskytované církvím nejvýše 1/3 výnosu ze zabaveného církevního majetku. Církve tak fakticky poskytují ČR dotaci ve výši minimálně dvojnásobku vynakládaných prostředků ČR na církve, nebo jinak řečeno, není to stát, kdo dotuje církve, nýbrž církve, které dotují stát. Zápis z 5. schůze Dočasné komise pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi ze dne 27. listopadu 2008 mj. uvádí: …výdaje státu za uplynulých šedesát let ve prospěch církví a náboženských společností činily 60,6 mld. Kč. Nerealizované výnosy ze zestátněného majetku církví činily 141 mld. Kč a ušlé patronáty představují částku 87,8 mld. Kč. Celkové kladné saldo z pohledu státu činí 168,6 mld. Kč.

c) Dosud platný zákon č.218/1949 Sb. je nejvíce problematický tím, že byl přijat za komunistického režimu jako jeden z nástrojů kontroly a represe. Přesto ani dnes není ze strany státu dlouhodobě plněn, - zejména jeho ustanovení § 4 Náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výloh a § 8 věcné náklady, atd..

d) Platy duchovních neodpovídají svou výší ani strukturou (počet tříd) platům zaměstnanců státu s ekvivalentním vzděláním (např. středoškolským učitelům apod.). V průměru jsou platy vysokoškolsky vzdělaných duchovních pouze cca 70 % celostátního průměru.

e) Na rozdíl od zaměstnanců státu nedocházelo u duchovních v minulosti k pravidelnému navyšování platů ve stejné ani obdobné míře, a to jak v četnosti, tak v objemu. Průměrný plat duchovních se dnes pohybuje kolem 16 tis. Kč (nástupní plat mladých vysokoškolsky vzdělaných duchovních je dnes 11 tisíc Kč). Církve sdružené v Ekumenické radě církví jsou připraveny účastnit se všech jednání, která budou seriózně řešit tuto problematiku a za tímto účelem se také účastní prostřednictvím svých zástupců práce expertních komisí a řady dalších jednání se zástupci státu, obcí a měst, politických stran a ostatních zainteresovaných skupin.

Členské církve ERC deklarují svou připravenost zohledňovat možnosti našeho státu. Připomínají však, že komunistickým režimem zabavený majetek nebyl v církvích shromážděn za účelem budování moci. Pocházel z vůle členů církví zabezpečit existenci církví a jejich působení, které především spočívá v duchovenské službě občanům naší společnosti a ve službě potřebným. Proto církve očekávají, že jednání o majetkovém narovnání a budoucí podobě financování jejich života bude tvořit jeden celek.

Církve věří, že současná příležitost postoupit v této věci je veliká. Proto se obracíme na českou veřejnost s žádostí o střízlivé posuzování celé problematiky a na politiky (koalice i opozice) se žádostí o odpovědné a moudré rozhodování.

Na členy církví ERC se obracíme s naléhavou prosbou o modlitební podporu v budoucích jednáních. Kéž nás společně určuje taková věrnost Kristu, která bude umět rozlišovat věci a argumenty podstatné od nedůležitých a podle toho určí z naší strany přístup k jednání i jeho případným závěrům.

S poděkováním za čas, který jste věnovali tomuto dopisu a s přáním požehnaného adventního času,

Jménem Řídícího výboru Ekumenické rady církví v České republice

Mgr. Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví v ČR

Ing. Daniel Fajfr, místopředseda ERC v ČR

Mgr. Dušan Hejbal, místopředseda ERC v ČR

 

Aktuálně | 4 01 2011 - 16:54

Velmi zajímavý rozhovor s novým ministrem kultury o církvích a budoucnosti majetkového narovnání zde.

Aktuálně | 26 09 2010 - 19:50

Přesná citace z programového prohlášení vlády ČR k otázce církví a náboženských společností:

 

"Vláda uznává historické a nezastupitelné postavení církví a náboženských společností jako tradičních institucí, které jsou součástí společnosti. Cílem vlády je co nejdříve uzavřít otázku vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi tak, aby mohly být napraveny některé křivdy a církve a náboženské společnosti mohly plnit své funkce nezávisle na státu."

 

Celé vládní prohlášení zde.

Aktuálně | 26 09 2010 - 19:21

Na základě rozhovorů, které spolu vedou představitelé většiny církví v České republice, mohu říci, že církve si velice dobře uvědomují svízele dopadů hospodářské krize na každého člověka. Krize je věc časově omezená a pokud je nutné šetřit, pak je to třeba dělat, ovšem s tím, že budou soustavně vyhledávána a zefektivňována právě ta místa, kde se nejvíce rozhazuje a nemoudře utrácí. Jakmile se tak děje, pak jistě každý dočasné zmrazení, příp. i snížení platů, přijme a unese. Podmínečnost předchozí věty naznačuje, že není neoprávněný dojem, že se stát stále ještě nejvíce hojí na malých a velké nechává proplouvat.

Záležitost financování církví však souvisí s jedním docela pikantním bodem. Stojí na faktu zabrání církevního majetku státem v roce 1948. Šlo o majetek, který stát dodnes ani nevrátil, ani neproplatil a vlastně ani nijak zásadně neposunul k řešení. Jsou snadno dostupné dokumenty, zpracované nezávislými ekonomy, které říkají, že kdysi zabavený majetek církví za dobu, kdy jej stát drží, vynesl státu o 168,8 mld. Kč více než kolik stát vydal na církve. Hrubým přepočtem pak z toho vyplývá, že státem zabavený majetek církví každoročně přispívá do státního rozpočtu o cca 2,5 mld. Kč více než kolik stát vyplatí církvím. Pokud se tedy dnes jedná o to, aby platy duchovních byly o 5-10 % sníženy, pak to znamená, že církve dostanou o 80-160 mil. Kč méně než jindy a o to se pak navýší výnos pro státní rozpočet ze strany někdejšího církevního majetku církví a církví samotných. Pokud společnost a vládní představitelé uznají, že je třeba, aby církve dotovaly stát, pak se taková vynucená „dobročinnost“ ze strany církví již musí dít na úkor jednotlivých zaměstnanců církví. A kvůli tomu pak průměrný měsíční plat duchovních půjde níže ze současných cca 16 tis.Kč (nikoliv 22 tis. Kč, jak je někdy uváděno).

Výše uvedená skutečnost se stále spíše zamlčuje než zveřejňuje, ona totiž vše pak staví do jiného světla. Podle ní to vůbec nejsou daňoví poplatníci (a už vůbec ne nevěřící a ti, kdo do církví nepatří), kdo platí ze svých daní církve, ale jsou to církve prostřednictvím jim zabaveného majetku, kdo dotují státní rozpočet, což pak dovoluje krýt i takové náklady jako jsou předražené zakázky, nesmyslné benefity a rozmařilost podle zásady z cizího krev neteče.

Církve a duchovní nebudou těmi, kdo budou stávkovat kvůli platům. Ocení však a uvítají, když žurnalisté, těšící se obrovské důvěře ze strany společnosti, budou informovat přesně a komplexně. Problematika majetkového narovnání mezi státem a církvemi a její populistické zneužívání jsou půdou, kde můžou cílením za pravdivostí vykonat velice mnoho.

Joel Ruml Synodní senior ČCE

Aktuálně, Názory | 26 09 2010 - 18:57

Tisková zpráva

 

Webové stránky www.cirkevnimajetek.cz, které v současné době provozuje Ekumenická rada církví a na jejichž vzniku se významnou měrou podílelo i Ministerstvo kultury ČR, shrnují fakta o nápravě majetkových křivd vůči církvím od roku 1949. Několikaleté jednání mezi zástupci Římskokatolické církve, církví sdružených v Ekumenické radě církví a představiteli vlády bylo na konci roku 2008 pozastaveno.

 

S novou vládou premiéra Ing. Petra Nečase zřejmě přichází i další kolo jednání o způsobu nápravy majetkových křivd vůči církvím v České republice. Církevní komise ERC pro otázky jednání se státem ve věci majetkového narovnání se na svém červnovém jednání shodla, že postavení představitelů církví, včetně Římskokatolické církve, v této otázce zůstává stejné, jako v roce 2008 a církve jsou připraveny k dalšímu kolu jednání.

 

Tímto opět zahajumeme aktivnější na kampani a budeme pravidelně přinášet aktuální informace o dění ve věci nápravy majetkových křivd. Zvažujeme take mnohem širší kampaň podobně jako v roce 2008. 

 

Oslovujeme několik partnerů ku případné spolupráci na této kampani. Každý, kdo by se chtěl do kampaně jakýmkoliv spůsobem zapojit, kontaktujte prosím vedení komunikační kampaně, viz zde.

Aktuálně | 26 09 2010 - 18:47

Zatímco parlamentní komise pracovala v souvislosti s jednáním sněmovny a vyslechla některé činitele, ministrů nevyjímaje, nemáme žádný relevantní výsledek prázdninových jednání než ten, že nikdo nehodil návrh zákona pod stůl, ale stále se o něm vyostřeně jedná, přičemž vyřizování účtů se přesunulo do stranických sekretariátů. V tuto chvíli je třeba ze strany církví tedy také mlčet, možná zopakovat nějaké své stanovisko, ale nechat poslance a politiky pracovat. Tak to také děláme a pracujeme za scénou v prázdninovém režimu, který se do konce září jistě nezmění. Přejeme všem hodně sil!

Aktuálně | 27 08 2008 - 07:29

Překvapivě nejednoznačné zprávy o výsledku dosavadní práce komise dostávají konkrétní podobu. Církvím došly dopisy z ministerstva kultury s dalšími požadavky. Poslanci potřebují znát jmenovitě ty, kteří pracovali na právních expertízách a dále je zajímá jmenovitý seznam těch, kteří připravovali podklady. To samo nesvědčí o tom, že poslance zajímají fakta, ale míra zavinění toho, že se objevil takový návrh zákona. Lustrace autorů je přinejmenším zvláštní.

Další nároky jsou stále a znova směřovány k výčtům, které není schopen nikdo dát v krátké době dohromady. Poslanci odmítají připustit, že zákon nemá být výčtový a ani obecně restituční (skrytě výčtový, ve kterém by zase někdo třetí rozhodl, co se církvím vrátí či zaplatí). A komise nebere v potaz ani realitu tisíckrát opakovanou. Parcelní čísla více než 130 000 nemovitostí jsou stále v pohybu a nejen, že by jejich zpracování znamenalo velké časové zdržení, ale bylo by při vyhotovení posledního už dávno nesprávné to první. Vše je pro ni "jednoduché a prosté" a neustále hrozí Štrasburkem (jako místem odvolání restituentů) a ústavním soudem.

Řešení, která se objevují na horizontu, pravděpodobně nebudou přijatelná a pokus o narovnání se opět na nějaký čas odloží.

Aktuálně | 26 07 2008 - 18:25

Je třeba tedy brát včerejší prohlášení jako součást politické hry, která je jasná a srozumitelná. A nikdo ji politikům nemůže mít za zlé. Komise bude jednat příští týden a do té doby je třeba počkat na fakta. Nemá smysl komentovat neúplná fakta či politická prohlášení.

21. 7. 2008  Komise stále ještě nejednala a poslanci již pouští své politické fábory s vyjádřením, že majetek se dříve odblokuje a vlastně tak podruhé zcizí, a pak se můžeme donekonečna dohadovat o jeho ceně, až ji sníží parlament na minimum. Poprvé se ve výrocích opozičních politiků objevilo vyhrožování vládním úřadům za nekvalitní práci při přípravě zákona, protože jsou opoziční politici  přesvědčeni, že to byl "šlendrián nebo nevímco..."

Politická reprezentace opozičních stran má stálý zájem na klasické restituci. Pozemky jsou podle ní "jednoduše specifikovatelné"  a není problémem je dohledat. Ti, kdo se tomu desetiletí pečlivě věnovali, byli "šlendriáni"... Politici odmítají cestu vzájemného vyrovnání, pravděpodobně proto, že jim více a více dochází, jak obrovský majatek získají pouhým nezvednutím ruky a budou s ním moci poměrně volně nakládat. Tržní hodnota majetku je nepoměrně větší, než všechny zmiňované náhrady, o kterých se jednalo.

Dá se říci, že se vládní a opoziční názory na řešení prudce liší a lidé jsou nadále silně zmateni. Kdo se v kauze církevního majetku alespoň trochu vyzná, ten se nestačí divit, co všechno se může doslechnout. Zprávu s názory opozičních politků přineslo Aktuálně.cz zde.

Jasná zpráva o klesající důvěře v církev křesťanskou či nábožensky zformované politické strany modrých, oranžových, zelených či červených - klesají v očích občanů a kvapem ztrácejí důvěryhodnost. O průzkumu agentury STEM si můžete přečíst zde.

Aktuálně | 17 07 2008 - 10:20

Fary už neslouží jen věřícím...

O tom, že nové církevní prostory využívají například mateřská centra, senioři a další aktivity víme jen zřídka. Redaktor Martin Stavěla z regionální mutace MfDnes Střední Čechy si 12. 7. 2008 posvítil na fary v Dobříši a Uhlířských Janovicích. Zavítal i do Kralup nad Vltavou. Pan farář z Dobříše nechce říkat domu fara, protože tomu lidé nerozumí – spíše jde o komunitní centra, kterých je kolem Prahy v nově rostoucích obcích a městečkách zoufale málo...

Jednoznačně se také potvrzuje, že pro užitek společnosti se nehodí opravovat velmi staré budovy, ale spíše postavit nové. To zase potvrzuje, že s církví je možné se vypořádat spíše finančně. Snad jen řády mají zájem výslovně o historický majetek. Mimo klášterní majetek budou objekty far a církevních statků lépe sloužit zájemcům z komerční zóny či těm, kteří hledají atypické historizující bydlení.

Církve a náboženské společnosti dostávají ve článku pana Stavěly příklad, jak by měly prezentovat svoji aktivitu ve prospěch společnosti. A měly by začít brzo. Český člověk příliš nerozumí, o co v kauze církevního majetku jde.

Celý článek si můžete přečíst v přístupném archivu MfDnes na adrese http://mfdnes.newtonit.cz

Aktuálně | 15 07 2008 - 22:31

Před Betlémskou kaplí rozdávali studenti letáky, které vyjadřovaly nespokojenost s majetkovým narovnáním vztahů státu a církví. Nic zvláštního, na svůj názor má právo každý. Nicméně akci je třeba vnímat v jistých souvislostech: Jde o stírání hranice mezi humanismem a křesťanstvím, které zažívá česká náboženská a politická scéna v posledních měsících opakovaně. Média se s výjimkou Práva se na začátku července nenechala nachytat na propagandistickou akci Humanistické strany tak, jako v případě hladovky proti radaru. Jediný jmenovaný aktivista studentů před Betlémskou kaplí - Lukáš Matoška - je totiž s Humanisty spojován.

Humanismus, který podle svých politických představ interpretuje odkaz baptistického kazatele Martina Luthera Kinga či Mahátmá Gándhího, vyjadřuje jasnou nespokojenost s legitimním nárokem církeví a náboženských společností na zabavený a zcizený majetek. Na adresu církví je třeba říci, že si zcizení názorů jmenovaných nechávají líbit a neinvestují do vlastní interpretace skutečného lidství. Velké červencové náboženské akce zůstávají v oposlouchaných výzvách. Nejsou schopny ani vysvětlit odkaz Jana Husa či věrozvěstů dnešním jazykem a nenáboženskými pojmy, natož kdyby šlo o odkaz Martina Luthera Kinga či Mahátmá Gándhího. Nenásilí, jako nástroj uvědomělého odporu, je tak povýšen do metody života, jíž bude svět údajně zachráněn. To může hlásat jen ten, kdo Bibli a politické dějiny spojené s oběma osobnostmi nezná.

Atmosféra bohoslužby v Betlémské kapli se dokonce na chvilku stala kolbištěm politických zájmů. Po rozmanitých politických příspěvcích v minulých letech se  zřejmě organizátoři zasloužili o první přímý střet z kazatelny mezi předsedou opoziční strany a ministrem vlády.

 

Média také zaznamenala vyjádření poslance Jana Kasala o tom, že poslanecká komise pro otázky vztahů státu a církví pracuje i přes léto (Adam B. Bartoš na iDNES.cz ,  4. 7. 2008). Konkrétní výsledky ani jejich zárodky však nejsou známy.

 

Daniel Kvasnička

Aktuálně | 12 07 2008 - 16:14

V Lidových novinách se  1. 7. 2008 ozval pan Milan Malinovský: V tisku se často objevují názory čtenářů, kteří jsou proti vracení majetku církvím; jejich argumentace jsou rozličné, avšak převažuje v nich spíše nepřátelská nota. Dáte-li prostor hlasu opačnému, tak tedy: církevní majetek sestává především z darů a odkazů mnoha desítek generací věřících, od prostých po zámožné. (I já církvi v poslední vůli majetek odkazuju.) Jakékoli pokusy tuto historickou skutečnost zpochybňovat jsou lži, jakékoli snahy se tohoto majetku zmocňovat jsou krádeží (věřící by zde užili výrazu svatokrádeží).

 

Ludvík Váňa z Prahy 4 do Metra píše: Reaguji na negativní ohlasy k církevním restitucím. Píšete o inkvizici, ale ta přece souvisí hlavně s osvobozováním Pyrenejského poloostrova od muslimské nadvlády a s érou náboženských válek, ze kterých těžila hlavně světská moc panovníků. My jsme dnes přece jen o kousek dál. Církve, které dříve tvrdě soupeřily, nyní vzájemně spolupracují. V době fašismu a komunismu se spojily, aby zabránily vlastní likvidaci. Ta největší z nich, tedy ta, která byla nejvíce majetkově poškozena, se zřekla části náhrad ve prospěch menších církví. A po určité době už nebude po státu nic chtít. Jako základ pro výpočet náhrad byla stanovena hodnota majetku, který církve měly v minulosti a o který přišly. Tato hodnota byla ale s ohledem na možnosti státu podhodnocena! I úrok byl stanoven jako přiměřený, s ohledem na možnou inflaci spíše nízký. Nebraňte proto církvím ve svobodné činnosti ve prospěch všech.

 

Štěpán Sittek v deníku Metro reaguje 2. 7. 2008 takto:Dovolte, abych krátce reagoval na řadu negativních komentářů k˙navracení majetku církvím. Velká část těchto příspěvků argumentuje tím, že se církev v minulosti dopustila řady chyb a nespravedlností. To je sice mnohdy pravda, ale zároveň je potřeba také zdůraznit, že po celý středověk a velkou část novověku byla církev v Evropě jedinou institucí, která provozovala a zajišťovala vzdělanost (od drobných farních škol až po univerzity) a také sociální a zdravotní služby (hospice, nemocnice, chudobince). Tyto činnosti se církev snaží vykonávat i v dnešní době jako alternativu k uniformitě státních a exkluzivitě soukromých institucí. Významnou roli sehrála církev také na poli kultury a umění, kde patřila mezi největší mecenáše, podporující jak slavné umělce, tak drobné místní tvůrce. Díky tomu dnes i v naší zemi máme zachováno tisíce nádherných památek. Neupírejme proto církvi právo na majetek a dejme jí šanci, aby tyto činnosti mohla v dnešní době více rozvinout.

 

A J. Zindulka dodává 3. 7. 2008 tato slova: Kritikové církevních restitucí (například pan Hynek Čáp, 30. června) svá tvrzení staví jen na vlastních nepřesných představách, z nichž čiší spíše nenávist než pokus o objektivní názor. Například se odhaduje, že komunisté na celém světě přímo zapříčinili smrt asi 148 milionů lidí, tedy mnohonásobně více než nacisté. Neříkám, že uváděné příklady pochybení církve (či některých jejích představitelů) v minulosti jsou nepravdivé, ale rozsahu a intenzity nacistických a především komunistických represí církve rozhodně nikdy nedosáhly. A na rozdíl od výše uvedených totalitních ideologií církve vždy přinášely a přinášejí do společnosti také dobro.

 

Je třeba se ozvat a nenechat si kálet na hlavu. To není skromnost ani pokora, to by byla hloupost.

Aktuálně | 3 07 2008 - 22:40

Ministru zemědělství České republiky se podařilo provést vládou velice důležitý dokument. Naděje okradených zemědělců stoupají. Otázce jejich odškodnění se věnovala i legislativní rada vlády. Zajímavý odpor však vyvolala předloha u zastupitelů KDU ČSL, když - podle všeho - by právě uskutečnění narovnání vztahů mezi původními, resp. novými majiteli podílů zemědělců a původními majiteli, výrazně pomohlo zákonu o církevním majetku. Zprávu o záměru zákona najdete zde.

 

Naději přiřkli návrhu i komentátoři, například 2. 7. 2008 Petr Havel na ČT 24.

Aktuálně | 3 07 2008 - 22:31

Najdete je zde.

Aktuálně | 24 06 2008 - 23:18

Vynikající vyjádření synodního seniora Českobratrské církve evangelické najdete v originále zde a na našich stránkách tady.

Aktuálně | 20 06 2008 - 08:59

Stanoviska Paramentu je nutno brát jako gesta. Jeho rozhodnutí mají především symbolický význam. Až v poslední řadě jde o peníze. Z toho úhlu pohledu vnímají také církve a náboženské společnosti dnešní rozhodnutí o vytvoření parlamentní komise.

Pokud mají jinak než ve výborech a plénu Parlamentu o záležitostech rozhodovat komunisté, pokud mají mít místa ve zvláštní komisi, která posuzuje zločiny jejich vlastních soudruhů, pak je na pováženou, zda parlament pochopil, že jde o narovnání vztahů mezi státem a církvemi či náboženskými společnostmi. Parlament se odhodlal hrát hru o kupeckých počtech, u které nebudou církve a náboženské společnosti asistovat.

 

Ve stanovisku se píše:

Poslanci v jednání Poslanecké sněmovny PČR rozhodli v pátek 13. 6.2008 o ustavení poslanecké komise, která ve schváleném textu má posoudit rozsah a způsob řešení otázky narovnání obsažené ve vládním návrhu. To měla a mohla dělat celá sněmovna. Dále má připravit návrh věcného řešení, které se rovná tvorbě nové předlohy zákona.

Vládní zákon obsahoval maximální vstřícnost ze strany církví a náboženských společností, které při přípravě návrhu spolupracovaly a byly ochotny ustoupit ze svých zákonných nároků a řešit pouze jejich část. Dlouhá doba splácení byla také výhodnější pro stát, než pro církve a náboženské společnosti. Stát si této vstřícnosti zjevně nevážil a vystavuje se takto mj. nebezpečí nárokování všeho, co stanovuje zákon 218/1949. Tyto nároky stát po léta neplní a nepočítá s nimi ani v rozpočtu roku 2009.

Složení odsouhlasené poslanecké komise naznačuje, že její práce bude bez účasti církví a zároveň s aktivním zapojením zástupců KSČM. Předseda klubu komunistů poslanec Pavel Kováčik ujistil kolegy poslance před hlasováním o návrhu na zřízení parlamentní komise slovy: „...naše nominace (myšleno KSČM) do této komise nebudou nominacemi pouze formálními, ale že - jak jsme zvyklí v podobných případech - tam odvedeme dobrý a poctivý kus práce.“ Toto vyjádření vzbuzuje na straně církví a náboženských společností pochopitelnou obavu, protože poctivou práci komunistů už dobře znají.

Církve a náboženské společnosti očekávají od zákonodárců jasná stanoviska a podle nich se rozhodnou o dalším postupu ve věci naplnění svých legitimních očekávání.

jménem České biskupské konference jménem Ekumenické rady církví

Mons. Jan Graubner, předseda Pavel Černý, předseda

Praha 13.6.2008

 

Parlament odsouhlasil zřízení komise s tímto zadáním:

"Poslanecká sněmovna

I. zřizuje podle § 47 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, dočasnou komisi Poslanecké sněmovny pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen "dočasná komise"),

II. ukládá dočasné komisi předložit Poslanecké sněmovně

1. stanovisko k posouzení rozsahu a způsobu řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi podle vládního návrhu zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), sněmovní tisk č. 482,

2. v rámci II. návrh věcného řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi,

III. stanoví lhůtu do 31. prosince 2008, v níž je dočasná komise povinna předložit svůj návrh Poslanecké sněmovně,

IV. určuje počet členů dočasné komise na 12, a to v zastoupení poslaneckých klubů: ODS 4 členové, ČSSD 4 členové, KSČM 2 členové, KDU-ČSL 1 člen a Strana zelených 1 člen.

 

 

Aktuálně | 13 06 2008 - 16:03

Dobře postavený panel Náboženskou platformou ČSSD byl ochuzen o poslance Vítězslava Jandáka, který se omluvil. Nicméně dvojice poslanců dostatečně nastínila směr, kterým se ubírají oba nejsilnější kluby.

"Rebelující" poslanci ODS zpochybňují všechno. Před časem zpochybňovali výpočet, dnes zpochybňuji už i zadání. Meditujíce nad tím, zda je správné uznat množství majetku pokračují dále, když relativizují vinu státu uznávajícího právní kontinuitu. Jako rozhodující jim připadne "co nejvíce získat co nejvíce ze dvouset poslanců" jakoby  bylo rozhodující shromáždění svrchovaným rozhodcem spravedlnosti a práva. Emancipované příspěvky Joela Rumla a Karla Štíchy je uváděly do mezí slušnosti, když poslancům naznačily, že právní nároky církví uznal stát, když je výslovně zapsal do odkupních smluv a protokolů o zabavení. Tady nerozhoduje poslanecká sněmovna o uznání těchto nároků, tady je jedině soud schopen rozhodnout. A ten už ústy ústavního soudu rozhodl, že očekávání církví a náboženských společností jsou oprávněná. Joel Ruml zůstal stát na pojmech, které se nesmí měnit. Nikdo nejedná o dotaci církvím a ani o daru. Majetek byl zabaven. Synodní senior se zdráhal říci (a přesto to vyslovil) - majetek byl ukraden. Zákonem by se měl vracet a strašení daňových poplatníků je tedy neoprávněné. Kupují si čisté svědomí, do kterého je stát zavřel. Daňoví poplatníci však jsou i lidé věřící.

Koaliční poslanec David Kafka v dotazu prokázal, že návrh zákona nečetl. Nevěděl, že jeho součástí jsou připravené smlouvy s jednotlivými církvemi, které ve chvíli narovnání končí se všemi dalšími nároky.  Žádost nebyla formulována jako prosba o ujištění, ale jako dotaz...

Poslancům ČSSD dominuje zase zájem, nepustit církve úplně z dohledu. Zájem je motivovaný úzkostí o to, aby církve samy neskončily  díky své neschopnosti hospodařit a neutopily se v podníkání. Stejně jako pan Schwippel, uvedl poslanec Bublan svou řeč výčtem příběhů z Evropy. Zatímco se poslanec ODS zajímal spíše o postkomunistické státy, pan Bublan hovořil o staré dobré Evropě. Ale mluvil nepřesně. Uváděl země bez rozlišování toho, kolik a jakých církví je v těch zemích podporováno státem. Data byla zavádějící, stejně jako strach o to, aby narovnáním nebyly postiženy méně majetné řády, například saleziáni. Až mu musel opat Pojezdný důrazně vysvětlit, že v konferenci nejvyšších představených mužských řeholí na to pamatovali a vnitřně se vyrovnají. Stejně jako saleziány, tak ani chudší diecéze nenechá církev padnout. Je to jisté.

Zvláštní povahu prokázal exposlanec ČSSD Miroslav Kučera, který by vyplácel méně, kratší dobu a hlavně bez úroku. Ekonoma Martina Kupku, který ve srovnáních uváděl jako možnou a úspornější verzi dvacetiletého splácení, uvedl do rozpaků, když se jej zeptal na to, zda je vůbec nutné a závazné platit úroky...

Mimo poslanců je většině dotčených jasno. Zástupy občanů jsou pak těmi, kteří mají více možností užívat média, mystifikovány. Lehko pak zveřejňovat průzkumy veřejného mínění, když lidé reagují a neví přesně na co všechno.

Seminář přítomné potěšil  jasným a osvobozeným důrazem zástupců církví, právnické fakulty, ekonomů či starostů, které je třeba jmenovitě zmínit. A na ty občany dotčených stovek měst a obcí nelze zapomenout. Zástupce Svazu měst a obcí ČR Jaromír Jech nebyl sám, přišli i jeho kolegové a argumentovali hlasitě, protože na ně a jejich občany nikdo nebere ohled. Poslanec Schwippel nakonec na přímou otázku Jiřího Jedličky ze Svazu měst a obcí ČR: "Kde byli (Raninec, Tlustý a Schwippel) v roce 2005, když byly položeny základy tohoto způsobu narovnání vztahů státu a církví?" zamlčel, že byl sice zvolen do sněmovny až v roce 2006, ale od roku 2004 měl mandát náhradníka za zvoleného poslance do EP. Ve sněmovně tedy podle svých webových stránek už byl... Nicméně, expertem je až nyní. Nicméně jakým? Žádný návrh z úst těchto tří expertů za měsíc a půl nezazněl, jen návrh komise, v níž budou dva zástupci KSČM, se kterými pravděpodobně církve a náboženské společnosti nemají o čem jednat. A pak komise nemůže přinést nic rozumného ani v říjnu, jak zaznělo v jednání páteční sněmovny (13. 6. 2008) a ani v prosinci tohoto roku.

Daniel Kvasnička

 

Viz také stránky Pražského arcibiskupství.

K problému neúplného soupisu a vyjádření Mojmíra Kalného viz také stránky Arcibiskupství Pražského.

Aktuálně | 13 06 2008 - 12:47

Veřejná výzva Iniciativy obcí za vyřešení restitucí církevních majetků poslancům Vlastimilu Tlustému, Juraji Ranincovi z ODS a Miroslavu Svobodovi z ČSSD

 

Vážení páni poslanci,

Od roku 1950, kdy byl církvím násilně zabaven majetek trvá stav, jehož rukojmím jsou nejen církve, ale také obce, města a občané v nich žijící. Československý, později český stát, po roce 1989, jako poslední postkomunistická země, dosud nedospěl k zásadnímu a věcnému řešení, které by právně nezpochybnitelným způsobem uspokojilo či odmítlo právně vymahatelné nároky církví.

Právě tento fakt, že nároky církví jsou doložitelné a právně vymahatelné, potvrdili zákonodárci v § 29 zákona 229/1991 Sb., když tyto bývalé hospodářské majetky církví (lesy, louky, pole, rybníky, další pozemky i stavby) zablokovali proti prodeji a dalšímu volnému nakládání. Takto byly zablokovány nejen bývalé církevní majetky ve vlastnictví státu, ale mimo jiné i majetky, které mají obce řádně zapsány na listech vlastnictví v katastru nemovitostí. I takto se staly obce součástí problému, který se nepřesně nazývá Církevní restituce, problému, který je hrubě a účelově cca 18 let politizován, aniž by se věcně argumentovalo a dospělo k právně nezpochybnitelnému řešení. Fatální problémy, které tento stav obcím a městům způsobuje, je všeobecně znám (nemožnost získání dotací z českých fondů i fondů EU, zablokovaná výstavba, nemožnost realizace řady projektů, od silnic po vodovody).

V roce 2003 starostové obcí pochopili, že pokud se sami nepřičiní, budou stále někteří vrcholoví politici z této věci pouze získávat pochybný politický kapitál, na úkor postižených obcí i církví. Lidé z iniciativy obcí kontaktovali již v roce 2004 Ekumenickou radu církví ČR, Svaz měst a obcí ČR, Ministerstvo kultury ČR a další instituce, aby spolupracovali na vyřešení této problematiky. Výsledkem několikaleté práce je shoda a jednoznačná podpora principu návrhu zákona, který zpracovalo ministerstvo kultury a předložila vláda. Trváme na tom, že toto kompromisní a vstřícné řešení je výhodné pro všechny zúčastněné strany a řeší komplexní vztah mezi státem a církvemi, než jen komunisty zabrané a současným státem nevydané či nezaplacené majetky.

Vzhledem k tomu, že v posledních týdnech zásadním způsobem zasahujete do problematiky narovnání vztahů mezi státem a církvemi, vzhledem k tomu, že jste se až dosud žádných odborných seminářů k problematice vztahu státu a církví nezúčastňovali, vyzýváme Vás páni poslanci, aby jste výhodnost svých návrhů pro stát a obce veřejně prezentovali a obhajovali při odborné diskuzi s názvem CÍRKVE A MAJETEK, který se koná ve čtvrtek 12.6.2008 od 16.30 hodin, v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Praha 1, Sněmovní 1, místnost č. 205 (nutný průkaz totožnosti!). Dosud jsou nahlášeni tito diskutující, ale věříme, že Vám kolegové z ČSSD dají prostor nejen v diskuzi, ale i v hlavním panelu.

  • poslanec PS PČR Mgr. Vítězslav Jandák
  • poslanec PS PČR Mgr. František Bublan
  • poslanec PS PČR Ing. Jan Schwippel, CSc.
  • Jaromír Jech, místopředseda Svazu měst a obcí ČR
  • Ing. Martin Kupka, CSc., hlavní ekonom ČSOB
  • Mgr. Michael Pojezdný O Praem, předseda Konference vyšších představených mužských řeholí v ČR
  • Joel Ruml, synodní senior Českobratrské církve evangelické, místopředseda ERC
  • Ing. Karel Štícha, předseda expertní komise pro majetkové narovnání
  • JUDr. Bc. Václav Valeš, právník, vyučující "Konfesního práva" na Právnické fakultě ZČU v Plzni

Následná diskuze: Starostové obcí postižených neřešením církevních restitucí, odborná veřejnost, novináři

Pane poslanče Tlustý, Raninče a Schwippele, věříme, že tentokrát bude možnost důkladné diskuze, na jejíž absenci si v médiích stěžujete. Věříme také, že tentokrát nezůstane jen u obecných ideologických proklamací a dozvíme se od Vás odpovědi na konkrétní otázky, které zřejmě hodláte svými návrhy vyřešit.

Pane poslanče Svobodo, věříme, že po diskuzi přestanete politicky kupčit s osudy našich obcí, prostřednictvím návrhů Restituce za radar.

Obce sdružené v neformální iniciativě obcí za vyřešení restitucí církevních majetků:

Červená Řečice, Dolní Loučky, Hořepník, Kunštát, Nová Cerkev, Polovice, Předklášteří u Tišnova, Sebranice, Vyskytná nad Jihlavou, Želiv, Pozlovice, Hradišťko, Kamýk nad Vltavou, Dalečín, Nová Říše, Vyskytná u Pelhřimova, Horažďovice, Rudíkov, Nové Veselí, Štoky, Rajhrad, Lužná, Chrašťany, Stříbro, Matenice, Dobřichov, Rataje nad Sázavou, Sedlec-Prčice, Horní Jelení, Libice nad Doubravou, Jinočany, Třanovice, Rovensko pod Troskami, Nové Strašecí, Frýdlant nad Ostravicí, Choteč, Kosoř, Rynárec, Jiřetín pod Jedlovou, Hvězdlice, Praha Nebušice, Zbraslav, Lázně Bělohrad, Volyně, Javorníce, Lično, Sezemice, České Meziříčí, Potštejn, Pohoří, Dobré, Solnice, Staré Ždánice, Dobřany, Býšť, Lesní Hluboké, Česká Bělá, Slivenec

 

 

Aktuálně | 9 06 2008 - 09:13

Návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd spáchaných na církvích a náboženských společnostech v letech 1948 – 1989 stále setrvává v Poslanecké sněmovně v prvním čtení. Podle vývoje z prvního červnového týdne bude Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve své 32. schůzi projednávat namísto vládního zákona poslanecký návrh na zřízení dočasné parlamentní komise, která by měla pracovat až do konce roku 2008 a hledat schůdná řešení. Záležitost je mimo dosah církví a náboženských společností. Církve a náboženské společnosti tak nemají zatím o čem jednat, protože dosud zaznívala pouze negace vládního návrhu, nyní je na programu návrh na zřízení komise. Jiný schůdný návrh, jiná relevantní čísla a kalkulace dopadů zatím nikdo nepředložil.

 

ČBK a ERC jsou toho názoru, že diskuse, kterou nabízí návrh parlamentní komise, mohla probíhat mezi prvním a druhým čtením a přinést řešení přijatelná pro obě strany. Komisi mohly dostatečně zastoupit výbory poslanecké sněmovny. Oddálení výsledku těžce ponesou hlavně obce a města, kterým se opět vzdaluje možnost rozvoje odblokováním nemovitostí. Zdržení zatěžuje také státní rozpočet České republiky.

 

Pokud v jednání této schůze sněmovny bude zřízena dočasná parlamentní komise, pak se vládní návrh zákona opět odkládá. Zákon má přinést do budoucna úlevu ekonomice státu a uvolnit ruce církvím i náboženským společnostem k samostatnému životu a efektivnější práci pro společnost, kterou stát s užitkem přijímá. Církve a náboženské společnosti se v čase odkladu nestanou součástí politických bojů uvnitř sněmovny. Získaný čas využijí k lepší prezentaci vlastních postojů a přínosu práce pro občany České republiky, která v negativních tahanicích politických rozepří zaniká.

 

 

Aktuálně | 7 06 2008 - 14:07

Hejtmana Ing. Evžena Tošenovského navštívili 3. 6. 2008 v Ostravě biskup ostravsko-opavský František Václav Lobkowicz a Dr. Irena Sargánková, mluvčí České biskupské konference s Danielem Kvasničkou. Setkání s představitelem Moravskoslezského kraje a předsedou rady Asociace krajů České republiky patří k cestám za regionálními politiky, které podniká kampaň cirkevnimajetek.cz

Rozhovor se týkal návrhu zákona o narovnání vztahů státu a církví projednávaného tentýž den ve sněmovně. Myšlenku zákona označil hejtman Tošenovský jako „výsostně politické řešení“, které napomůže nové definici postavení církví a náboženských společností v životě České republiky a dá nový rozměr spolupráci na podstatných úkolech ve společnosti. Přítomní se shodli, že „v první řadě nejde o čísla, ale o důležité pojmy a signály pro veřejnost, která s křesťanskou historií státu i budoucími úkoly církví a náboženských společností musí počítat.“

Přítomní se shodli, že název restituce neodpovídá skutečnosti a žádným řešením není možno zcela navrátit minulost. Církve ani stát to nemají v úmyslu a podmínky sousedního Polska a Německa není možné a ani rozumné zavádět. Zkušenosti Moravskoslezského kraje ukazují, že se církve dokážou zapojit do služby tam, kde je to zapotřebí k užitku všech.

Současná diskuse však vzájemnému porozumění mezi občany nepřispívá. Schůdné řešení zákona bylo zpochybněno a bude k užitku, když se všem stranám podaří najít řešení, které by vedlo ke zkrácení času výplaty náhrady za nevydaný majetek a redukci let přechodného období. „Ochota k jinému splátkovému kalendáři by jistě prospěla srozumitelnosti narovnání vztahů,“ soudí moravskoslezský hejtman Tošenovský.

Zákonu chybí dostatečně silná politická osobnost, která by jej představila jako prospěšné řešení budoucnosti. Vzbouřené emoce hrající na notu závisti, národní chudoby a údajné nespravedlnosti zabraňují velkorysému jednání i střízlivé kalkulaci. Z hlediska státního rozpočtu nepředstavuje výše náhrady žádné velké ohrožení. Hejtman se domnívá, že zákon může být přijat i v této podobě, ale pokud přijat nebude, nepůjde také o žádnou tragédii. Tím spíše, že by měla současná diskuse být začátkem důkladného hledání řešení, které by bylo uvedeno do života do dvou let. Pokud bude provázet zamítnutí návrhu tento jasný cíl, nynější zápas nebude marnou prací.

„Pro církve a náboženské společnosti by po nynější diskusi nebylo příliš příznivé získat prostředky vypočtené zákonem,“ soudí Evžen Tošenovský. Veřejné mínění by navrácení majetku a vyplacené náhrady vnímalo jednoznačně negativně. Získaný čas v odloženém projednávání musí být pro církve dostatečnou lhůtou pro to, aby prokázaly, že se nejedná o dar či dotaci církvím, ale o pokus nahradit alespoň některé škody způsobené komunistickou totalitou. Zároveň odložením získaly církve a náboženské společnosti čas představit svou práci a přesvědčit spoluobčany o její užitečnosti. Povědomí o práci a dosahu činnosti církví je mizivé a místy i zkreslené. Církve a náboženské společnosti musí také představit samy sebe, nejenom spoléhat na média veřejné služby a sekulární žurnalistiku.

Daniel Kvasnička, cirkevnimajetek.cz 

Fotografie ze setkání najdete zde.

 

Aktuálně | 5 06 2008 - 12:44

Náboženská platforma ČSSD pořádá pod vedením Dr. Kateřiny Kalistové a pod záštitou stínového ministra vnitra a poslance P ČR Mgr. Františka Bublana a stínového ministra kultury a poslance P ČR Mgr. Vítězslava Jandáka diskusní podvečer

 

CÍRKVE A MAJETEK

(způsoby financování církví)

Setkání se koná ve čtvrtek 12.6.2008 od 16.30 hodin v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Praha 1, Sněmovní 1, místnost č. 205 (nutný průkaz totožnosti!)

V první části podvečera k danému tématu vystoupí :

  • poslanec PS PČR Mgr. Vítězslav Jandák
  • poslanec PS PČR Mgr. František Bublan

  • poslanec PS PČR Ing. Jan Schwippel, CSc.

  • Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR

  • Ing. Martin Kupka, CSc., hlavní ekonom ČSOB

  • Mgr. Michael Pojezdný O Praem, předseda Konference vyšších představených mužských řeholí v ČR

  • Mgr. Joel Ruml, synodní senior Českobratrské církve evangelické, místopředseda ERC

  • Ing. Karel Štícha, předseda expertní komise pro majetkové narovnání

  • JUDr. Bc. Václav Valeš, právník, vyučující „Konfesního práva“ na Právnické fakultě ZČU v Plzni

Druhou část bude tvořit volná diskuse.

 

Máte-li o uvedený diskusní podvečer zájem, potvrďte nejpozději do 10. června svou účast na telefonním č. : 720 273 408 – Lucie Žemličková.

Pro potřeby registrace na recepci PS PČR prosíme o uvedení Vašeho jména a příjmení, případně název organizace, kterou zastupujete. Velmi nám to průběh registrace usnadní a urychlí.

Zde je pozvánka.

Aktuálně | 5 06 2008 - 10:19

Téma ze 3. 6. 2008 

Co byste odpověděli na otázky, které položil jeden z našich čtenářů... Jistě, jsou to otázky nasměrované odborníkům, ale jak byste reagovali na jejich logiku? Nevábí Vás to, abyste se ptali dále?

1. Diskutuje se o majetku zabaveném komunisty po r. 1948, což zahrnuje celé období nejen do r. 1989, ale i po něm, kdy  došlo k mnoha  přepisům v majetkových záznamech na katastrech. Je někdo schopen dát dohromady alespoň přibližnou  sumu, kolik veškerého majetku bylo?

2.  Chtěl bych vědět jaká by byla částka za případný  nájem z veškerého majetku za uplynulých 60 let?

3. Kolik dluží stát církvím za neplnění péče o církevní majetek, za opomenutí náhrad za provoz církvím, aj. jak to stanovuje zákon 218 z r. 1949?

4. Jestliže se jedná o zmírnění křivd pouze k majetku ve státní správě, kolik je a v jaké hodnotě majetku převedeného na města, obce, soukromé a jiné  subjekty?

 

Aktuálně | 2 06 2008 - 15:56

Moravsko-slezská křesťanská akademie (MSKA) pořádá 3.6. v 18.00 hodin v přednáškovém sále brněnského biskupství (Petrov 2) panelovou diskusi na téma "Nový model financování církví".

 

Nový návrh zákona, kterým chce současná vládní koalice řešit dlouhodobě neřešený vztah státu a církví, zásadní pilíře dohody státu a církví, postoj právníků, zástupců církví i  dotazy přítomných k této problematice budou předmětem posledního setkání členů a příznivců MSKA v jarním semestru 2008 v Brně.

 

V panelu vystoupí:

Mons. Michael J. Pojezdný, OPraem, předseda konference vyšších řeholních představených mužských řeholí (Praha)

Mgr. Petr Jäger, spolutvůrce paragrafovaného znění zákona o majetkovém narovnání (Brno)

ThDr. Jan Hradil, Th.D., biskup církve Československé husitské, starosta města Újezd u Brna

ThLic. Jiří Koníček, předseda Společnosti pro dialog církve a státu (Olomouc)

 

Panelová diskuse proběhne v úterý 3.6.2008 v 18.00 hodin v přednáškovém sále Brněnského biskupství Petrov 2.

 

Akce se uskuteční s podporou Statutárního města Brna a Biskupství brněnského

 

Kontakt a další informace:

MSKA, tel. 545 223 159, e-mail: mska@volny.cz, www.mska.biz

Aktuálně | 2 06 2008 - 15:53

Setkání s primátorkou statutárního města Chomutova a jejími náměstky proběhlo v souvislosti s otevřením obnoveného židovského hřbitova v Chomutově. Přítomen byl pan velvyslanec státu Izrael. Celá událost byla v režii židovské obce v Teplicích. Záznam z Chomutova se nepodařilo zpracovat pro závadu na fotoaparátu.

3. 6. 2008 je na programu setkání v Ostravě, které připravujeme už od  23. 5. 2005 spolu s biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem. Po návštěvě u hejtmana bychom rádi stihli návštěvu v některé u obcí stižených blokací na Hané a pak diskusi v Brně. Zpravodajství přineseme i obrazem.

Aktuálně | 2 06 2008 - 09:38

Nespokojenci možná uvízli v pasti jednouchosti. Zamotaný stav projednávání zákona se pokouší rozplést několik návrhů, které se vyznačují především atributem jednoduchosti. A o oněch kouzelných návrzích víme ještě méně, než o vládním návrhu. Zjednodušení je velmi vábivým řešením, které postkomunistický stát, tedy jeho zákonodárci, zastupitelé a jejich voliči rádi používají.

Ve zpravodajství ČTK, které můžete najít zde a zde, se opět nachází jen tvrzení o nespravedlnostech vůči občanům, které se nijak jinak nespecifikuje, než důvěrně známýmí argumenty pánů poslanců blokujících projednávání v Parlamentu ČR. Žádný detail, žádné propčty nákladů, odhady délky projednávání, žádný odhad následných žalob na nerovnost restituce od dalších právnických osob, domáhajících se stejného jednání, jaké plánují nespokojení páni poslanci pro církve. Žádný odhad ztrát investic, evropských dotací. Nic, zhola nic. Víme tedy málo, abychom se k takovému návrhu vyjadřovali.

K návrhu zákona se vyjadřuje také Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, najdete je zde, s tím, že opět kritizuje prostá čísla a logiku výpočtu bez toho, aby počítala s dalšími položkami. Znehodnocení lesů, především zásahy současného hospodáře, dělení a drobení lesního majetku, které znemožňuje obnovení správy lesů původními hospodáři. Vyjádření spíše navozuje dojem, že sdružení vlastníci lesů chtějí svoje majetky scelit odkupem lesů od původních majitelů, kterým by byly lesy navráceny. Přičemž neuvádějí, proč by měly být navráceny jen všechny původně církevní lesy v majetku státu a ne ty původně církevní lesy, které drží druzí či třetí vlastníci. Stanovisko sdružení vypadá tak, že vlastníkům kdosi sebral obživu, zničili jim nástroj obživy, omezoval počty dorostu původních vlastníků a nyní by chtěl, aby se oslabený vlastník ujal okamžitě a kvalitně plné práce. To může mít jediný záměr: chuť po levném získání dalších původně církevních lesů.

Zkrátka: neexistuje jednoduché řešení. Všechna řešení musí být složitá a dobře spočítaná. I ta opoziční.

 

Církevnimajetek.cz, Daniel Kvasnička 

Aktuálně | 29 05 2008 - 20:24

Pořad připravila pražská redakce České televize pod vedením Michaela Otřísala. Ke stažení je zde.

Aktuálně | 26 05 2008 - 12:29

Redaktorky Naďa Adamičková a Marie Königová zmiňují naši kampaň ve svém hojně komentovaném článku, který najdete zde. Informace, které mají redaktorky o tvorbě zákona nelze ověřit. Minimálně ta část, která popisuje zrod naší kampaně, je mylná. Tato kampaň vznikla z iniciativy církví a náboženských společností. Čerpá z grantu, který získala v grantovém řízení MK ČR, realizátorem je nezisková organizace. Z církevních zdrojů nečerpala ani jednu korunu. Existuje díky laskavosti a ochotě dobrovolníků a o všem vede řádné účetnictví.

Zřejmě je však její činnost v mediálním prostředí znát. Kampaň pokračuje a věnuje se kontaktům s veřejností, starosty a krajskými představiteli. Pohled ze zaujatých médií či poslaneckých lavic je jiný.

 

 

Aktuálně | 24 05 2008 - 08:16

Hejtmanům krajů České republiky jsme adresovali dopis a předali brožuru, kterou vydala Vláda ČR a Ministerstvo kultury ČR. Dopis se dotýká regionálního pohledu na důsledky schválení, ale i současného zdržení projednávání zákona. Dopis je předehrou setkání, která s hejtmany a představiteli obcí a měst plánujeme. V úterý  20. 5. 2008 jsme už začali v Chomutově s představiteli města a kraje.

Aktuálně | 22 05 2008 - 12:58

Tisková zpráva k tiskové konferenci dne 23.5.2008 v 9.30 hod. v Černínském salonku Kolovratského paláce. Argumenty komunálních politiků, které dostali novináři, najdete zde.

V souvislosti s neuspokojivým průběhem projednávání zákona o zmírnění některých křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, dále jen církevní restituce v poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je senátorem J. Zoserem co by senátorem pověřeným 22 kolegy senátory, kteří podepsali návrh na ústavní stížnost pořádána tisková konference na téma:

Stanovisko obcí k návrhu předloženého zákona o církevních restitucích a po té následného postupného samofinancování církví ve vazbě na ústavní stížnost týkající se zrušení ustanovení §29 zákona č.229-91 Sb. – zákon o půdě.

Ústavní stížnost je ústavním soudem evidována dne 14.5.2007 pod sp.zn. P1 ÚS 9/2007 ta byla podána na základě „Výzvy k řešení církevních restitucí“ více jak 50 obcí ČR, neboť neřešením tohoto dlouhodobě odkládaného problému předchozími vládami, nyní i Poslaneckou sněmovnou, nezpůsobuje problémy pouze církvím, ale také obcím, které nemohou na takto zablokovaných majetcích v zastavěném území obcí zajišťovat rozvoj svých komunit.

Tím stále trvá stav právní nejistoty, který nelze posoudit jinak než jako porušení čl.1 ods.1 Ústavy ČR. Navrhovatelé jsou si vědomi nemožnosti Ústavního soudu měnit zákony, to přísluší výlučně moci zákonodárné. Přitom si zákonodárce v samotném ustanovení § 29 zmíněného zákona o půdě uložil rozhodnutí přijmout zákony, které budou řešit právní úpravou vztahy k majetku jehož předchozími vlastníky byly církve, řády a kongregace. Proto navrhovatelé předpokládají, že Ústavní soud podanému návrhu vyhoví konstatováním dlouhodobé nečinnosti PČR spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu upravujícího nakládání s bývalým církevním majetkem.

 

AKTUALIZOVÁNO: Tiskovou zprávu z konference najdete zde.

 

Tel: 257 073146; Fax: 257 53 44 88; e-mail: zoserj@senat.cz

Aktuálně | 21 05 2008 - 16:27

Vyjádření Církevní komise

Církevní komise se sešla v pondělí 19.5.2008 ke společnému rozhovoru o současném stavu projednávání zákona o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. Církevní komisi tvoří zástupci České biskupské konference a Ekumenické rady církví, kteří jednali s komisí vlády České republiky o znění tohoto zákona.

Církevní komise s vděčností zhodnotila, že na rozdíl od nejednotnosti politické scény, církve zůstávají jednotné v názoru na předkládaný návrh zákona a nepovažují za potřebné otvírat další jednání o jeho změnách. Vyslovila obavu, že jakékoli další oddalování řešení vztahu církví a státu ohrozí mezinárodní pověst našeho státu a nepřispěje k dobrému začátku předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. S jistou lítostí konstatovala, že další oddalování přijetí zákona nevyhnutelné poškodí rozvoj řady měst a obcí a znemožní jim čerpání financí z EU. Církve již od 90. let předkládaly Ministerstvu kultury seznamy zabavených majetků a zdevastovaných objektů. Již tehdy bylo patrné, že cesta výčtové metody je neschůdná, protože položek je příliš mnoho.

Církevní komise si uvědomuje složitost pozadí politických zájmů a bojů a přesto doufá, že ohled na službu církví pro společnost, na rozvoj obcí a měst a na řádnou správu a údržbu blokovaného majetku přispějí k tomu, aby dlouho neřešený problém dospěl ke zdárnému cíli. Bude-li dosaženo narovnání vzájemných vztahů podle ideje předloženého návrhu zákona, církve budou moci plněji rozvinout svou službu pro společnost.

 

Církevní komise, Praha 19.5.2008

Aktuálně | 21 05 2008 - 00:18

Člověk a demokracie na téma Církevního majetku zde a pořad Volejte šestku. Link na ni najdete zde.

Aktuálně | 19 05 2008 - 14:38

Téma: Zákon o narovnání vztahu státu a církví - Špatné řešení minulosti aneb Dobrý obchod pro budoucnost. Zpráva o průběhu za pera redaktorů Respektu.cz je , pokud byste chtěli navštěvovat další diskuse, najdete kontakt na webu diskusniosma.cz. Pozvánka je zde ke stažení. Diskuse patřila do dalších setkání pěstujících kvalitní dialog a kvalifikovaný rozhovor na vážná témata naší společnosti připravena na 18.30. Malé náměstí, Praha  1, Vstup je samozřejmě volný. Viz www.diskusniosma.cz

Aktuálně | 13 05 2008 - 13:47

Zástupce kampaně se zúčastní studiového natáčení pořadu pro Rádio Proglas, jehož hostem je ministr V. Jehlička. Pro především náboženské posluchače rádia je třeba laskavě vysvětlit spoustu nelichotivých zmínek, které se v posledních týdnech ozvaly na konto křesťanských církví - jmenovitě katolické. Posluchačům je dobré znovu a jasně vysvětlit principy přípravy zákona a jeho nesporné kvality v pohledu posledních dvaceti let. Pro nenáboženské posluchače Rádia Proglas jde o výpověď informující spíše o přístupu a motivech autorů zákona, než o číslech. Pořad mýtí bludy, které se neustále opakují a vypadají zdálky jako pravda - ale nejsou. Pořad natočený v Nosticově paláci můžete poslouchat na Proglasu 30. 5. 2008 v  16.00. Otázky kladla paní redaktorka Jana Beránková.

Kampaň bude natáčet také Křesťanský magazín pro vysílání ČT. Dále připravuje setkání s regionálními politiky a těmi, jichž se uskutečnění principu zákona bezprostředně týká, nikoli církvemi a náboženskými společnostmi - ale  se zastupiteli a jejich občany.

Aktuálně | 13 05 2008 - 13:39

Vedení kampaně cirkevnimajetek.cz se 7. 5. 2008 odpoledne setkalo s kardinálem Miloslavem Vlkem, který zastupoval Českou biskupskou konferenci, a s předsednictvem Ekumenické rady církví, vedeným panem Pavlem Černým. Přítomen byl také zástupce Federace židovských obcí v ČR Tomáš Kraus. Předmětem rozhovoru byl stav projednávaného návrhu zákona, který zatím neprošel prvním čtením dolní komory Parlamentu České republiky a další kroky komunikační kampaně. Ze setkání poskytujeme toto prohlášení:

Představitelé církví a náboženských společností pracovali při přípravě předloženého návrhu zákona ve věcné a bratrské shodě, která trvá i nadále. Nijak ji nezměnila ani současná situace, do které se projednávaný návrh dostal ve Sněmovně Parlamentu ČR, naopak se tím tato shoda ještě prohloubila a jistě bude trvat i v budoucnosti, a to i u mnoha dalších společných témat. Církve a náboženské společnosti jsou zajedno v principu vládního návrhu zákona o narovnání vztahů a považují jej za rozumný a schůdný. Znovu diskutovaný výčtový zákon, uplatňující restituční princip, se už v minulosti ukázal jako neschůdný, a to zejména pro stát. O dalších aspektech zákona se dá hovořit v rámci projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, nikoli o jiné formě zákona. Církve a náboženské společnosti jsou přesvědčeny o tom, že prodloužení dalších jednání o několik týdnů nemá velký význam v kontextu možné nápravy křivd trvajících několik desetiletí. Protože návrh zákona uvízl v prvním čtení, je teď ale záležitost zcela a úplně v rukou politiků. Představitelé církví a náboženských společností vyjadřují politování nad tím, že se návrh zákona stal předmětem politického boje, ze kterého se vytratil morální aspekt narovnání a nápravy křivd.

Kampaň bude pokračovat ve veřejných diskusích. Poskytne servis zpráv na internetu na své adrese www.cirkevnimajetek.cz. Její zástupci navštíví starosty obcí a měst, hejtmany krajů a další regionální politiky, kteří projevují dlouhodobý zájem o zásadní řešení problematiky zablokovaného majetku blokujícího rozvoj regionů České republiky. Z dosavadního průběhu rozhovorů a reakcí ve veřejnosti je vidět, že přetrvává nedostatek informací o vztahu náboženských společností, církví a státu od doby komunistického převratu v 1948 až podnes. Kampaň se proto ještě více zaměří na fakta osvětlující minulost a současnost života církví a náboženských společností. Na příkladech prokáže přínos práce církví a náboženských společností pro všechny občany naší vlasti.

 

Tisková zpráva ve formátu pdf ke stažení je zde.

Fotografie ze setkání v galerii zde.

Citace na webu Ceskenoviny.cz  je zde.

Aktuálně | 8 05 2008 - 16:34

 

Reakce na námitky poslance Tlustého k vládnímu návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

 

Námitky pana poslance Vlastimila Tlustého jsou buď projevem nepochopení podstaty návrhu zákona, anebo jeho záměrného zkreslení. Dopouští se vážných pochybení, když za pomocí faktů vytržených z kontextu srovnává zcela nesrovnatelné úpravy: restituci podle zákona o půdě a komplexní majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi.

Návrh pana poslance Tlustého, aby se v případě církví a náboženských společností aplikovaly principy zákona o půdě by měl následující důsledky:

  • fyzické vydání veškerého původního majetku církví a náboženských společností (vládní návrh: vydává se cca 1/3),

  • osobami povinnými vydat majetek by byly kromě státu i obce, kraje, právnické osoby soukromého práva (vládní návrh: vydává se pouze majetek státu),

  • náhrada znehodnocení majetku církví a náboženských společností (vládní návrh: nehradí se),

  • náhrada živého a mrtvého inventáře (vládní návrh: nehradí se),

  • poskytování náhradních nemovitostí za ty, které nelze vydat (vládní návrh: náhradní nemovitosti se neposkytují),

  • náhrady škod povinným osobám, které majetek držely v dobré víře (vládní návrh: vydává se pouze majetek státu, možnost náhrady škody nepřichází v úvahu),

  • zvýšené výdaje státních finančních prostředků, které by bylo nutné vynaložit zejména v případě původních zemědělských pozemků na jejich vytýčení a zaměření, nákladů na znalecké posudky.

Chce skutečně pan poslanec Tlustý docílit tohoto?

 

Rozpor výše finanční náhrady s Ústavou

Poslanec Tlustý opakovaně namítal možnou protiústavnost výše finanční náhrady, aniž by uvedl, v čem možnou neústavnost spatřuje či podložil svoje tvrzení argumenty. Není jasné, jakým Ústavou garantovaným právům či principům výše finanční náhrada podle poslance Tlustého odporuje.

Přijímaný zákon naopak naplňuje principy opakovaně judikované Ústavním soudem. Rozhodovací činnost Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a dalších obecných soudů opakovaně zdůrazňuje princip tzv. legitimního očekávání církví a náboženských společností, které by bylo přijetím navrhovaného zákona naplněno.

Naopak lze předpokládat, že prodlužování současného stavu by mohlo vést k žalobám či k ústavním stížnostem ze strany církví a náboženských společností na stát, např. pro neplnění povinností podle zákona č. 218/1949 Sb. či pro nenaplnění legitimního očekávání.

 

 

 

 

Co zahrnuje částka 83 mld. Kč?

Její výše byla stanovena na základě kvalifikovaného odhadu hodnoty původního majetku církví a náboženských společností (podle stavu k 25. únoru 1948), který nebude předmětem vydávání podle návrhu zákona.

Vzhledem k tomu, že tato částka je součástí vyrovnání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, obsahuje i následující „protihodnoty“:

  • upuštění od přímého financování platů duchovních a dalších nákladů církví a náboženských společností podle zákona č. 218/1949 Sb.; příspěvky na platy duchovních platil stát již za první republiky formou tzv. kongruy (alternativa: ponechání současného modelu financování v platnosti; předpokládané náklady v rozsahu 60 let jsou 585 mld. Kč); z tohoto důvodu podíl jednotlivých církví na finanční náhradě neodpovídá plně míře majetkové křivdy, kterou jednotlivé církve utrpěly (princip solidarity),

  • vzdání se nároků ze strany církví za hodnoty, které stát garantuje zákonem č. 218/1949 Sb., ale trvale neplní či plní jen z části (např.: náhrada cestovních a stěhovacích výloh, věcné náklady spojené s výkonem bohoslužeb a jiných náboženských úkonů i s církevní administrativou),

  • zánik povinností státu vyplývajících ze soukromých i veřejných patronátních práv, které na sebe stát dobrovolně převzal (alternativa: možné žaloby na plnění povinností vyplývajících z patronátních práv),

  • náhrada za zrušení závazků přispívat na účely církví a náboženských společností, jejich složek, komunit, ústavů, nadací, kostelů, obročí a fondů, které stát provedl v roce 1949,

  • zamezení množství soudních sporů v případech, kdy byl původní církevní majetek v důsledku absence jednoznačného výkladu blokačního ustanovení § 29 zákona o půdě převáděn na jiné osoby,

  • nastolení kvalitativně nových majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi.

V této souvislosti nelze ani opominout významnou úsporu státních finančních prostředků, které by bylo nutné vynaložit zejména v případě původních zemědělských pozemků na jejich vytýčení a zaměření, nákladů na znalecké posudky.

 

Církve navíc uzavřou se státem smlouvu, ve které pokládají své majetkové nároky za vypořádané. Česká společnost má tak šanci zbavit se vleklého problému jednou provždy.

 

Zákon o půdě a jeho porovnání s vládním návrhem zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

Obě právní úpravy není možné porovnávat. Zákon o půdě je svou podstatou zákonem restitučním, jehož základem je odstranění majetkových křivd formou obnovy vlastnictví k původnímu zemědělskému a lesnímu majetku. Podstatou vládního návrhu zákona je narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a nastolení kvalitativně nových majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi.

Vydání části původního majetku církví a náboženských společností je pouze jednou z částí majetkového vyrovnání. Současné vlastnictví státu zůstane zcela nedotčeno v případě tzv. diecézního majetku.

Předkládaný návrh zákona se od zákona o půdě liší v mnoha ohledech:

  • na rozdíl od zákona o půdě se za nevydávané nemovitosti neposkytují náhradní nemovitosti,

  • na rozdíl od zákona o půdě se neposkytuje náhrada za znehodnocení majetku,

  • na rozdíl od zákona o půdě se neposkytuje náhrada za živý a mrtvý inventář.

Podle zákona o půdě za nevydané nemovitosti přísluší oprávněným osobám odpovídající náhrada, tj. náhrada (přednostně naturální) v hodnotě pozbytého majetku. Náhrady za nevydanou zemědělskou půdu v současné době představují 7% z dosud řešených restitučních nároků.

Pokud se však poskytovala finanční náhrada, poskytovala se podle cen platných v době přijetí zákona; současná realita však cenám z roku 1991 naprosto neodpovídá. V roce 1991 neexistoval trh se zemědělskou půdou (ten byl umožněn až přijetím zákona o půdě), ceny tedy musely být stanoveny administrativní cestou. Odklad řešení majetku církví a náboženských společností o 17 let nelze přičítat k tíži oprávněných subjektů.

 

K návrhu poslance Tlustého na rozšíření zákona o půdě o církve a náboženské společnosti (CNS)

Novelizace zákona o půdě přibráním CNS jako oprávněných osob, by bylo řešením nesystémovým a značně problematickým.

Pokud by došlo k rozšíření okruhu oprávněných osob novelizací zákona o půdě, otevřel by se prostor pro opětovné uplatňování již zaniklých nároků fyzických osob či nároků neuspokojených. Tím by došlo ke značné administrativní zátěži pozemkových úřadů.

Nároky na vydání původního majetku by se týkaly všech církví a náboženských společností a povinnými osobami by kromě státu byly rovněž obce, kraje a další právnické osoby, které v současné době majetek drží a nakládají s nim. Restituce veškerého původního církevního majetku by byla v porovnání s vyjednanou variantou časově i finančně náročná. Rovněž by bylo nutno započíst náklady spojené s náhradami za nevydané nemovitosti či za nemovitosti znehodnocené. K tomu je dále třeba připočíst množství tímto vyvolaných soudních sporů. Tato varianta by nevedla k nastolení systému samofinancování církví a náboženských společností. Stav, který by tímto řešením nastal, by vyžadoval přijetí dalšího samostatného zákona či zákonů. Mohlo by dojít k situaci, kdy např. novela zákona o půdě bude přijata a církevní restituce budou v dlouhodobém časovém horizontu řešeny, avšak zákon, kterým budou řešeny otázky financování církví a jejich osamostatnění, nebude v odpovídajícím čase přijat. Proto je třeba takové řešení považovat za nesystémové, které by nevedlo ke konečnému a dohlednému majetkovému vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi.

 

Vysvětlení některých pojmů použitých v doplnění důvodové zprávy(„Vymezení rozsahu vydávaného majetku a ocenění nevydávaného majetku“)

Zemědělská půda – míní se původní zemědělská půda, tedy stav podle roku 1948; z toho důvodů bylo do výpočtu průměrné ceny zemědělské půdy zahrnuto i rozšíření intravilánu za období 1948 – 2008 (např. v případě hl. m. Prahy došlo k navýšení plochy o 44 %, z toho zemědělská půda činí přes 60 %); zemědělská půda pro účely výpočtu zahrnuje kultury orná půda, chmelnice, vinice, trvalý travní porost, zahrada, sad

Lesní půda – míní se původní zemědělská půda, tedy stav podle roku 1948

Restituce – jedná o obecně přijímané, ale nepřesné pojmenování procesu vydání majetku jeho původním vlastníkům, kterým byl protiprávně odňat. Právní termín restitutio in integrum znamená uvedení (navrácení) v předešlý stav; k tomu však nedocházelo ani v případě tzv. restitučního zákonodárství. Termín se přesto obecně přijímání pro případy zmírnění majetkových křivd formou obnovy vlastnictví k majetku. Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi však sleduje zmírnění majetkových křivd jinou formou.

Majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi – kombinovaný postup, kdy část odejmutého majetku se vydává a část se nahrazuje paušální finanční náhradou, která však plní i další funkce v souvislosti s přechodem na model samofinancování církví a náboženských společností. Nastolení kvalitativně nových majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi

Zdroj: Ministerstvo kultury ČR 

 

Aktuálně | 6 05 2008 - 11:46

Z jednání ve středu 7. 5. 2008 podáme tiskovou zprávu, která zhodnotí dosavadní průběh kampaně a nastíní další kroky. Jsme připraveni na všechny verze, dosud jsme se drželi stranou, protože - jak se říká - byl a do dalšího jednání je míč na straně politiků. Církve a náboženské společnosti hledají cestu, jakou by se dostaly z neuctivé situace "míče", do kterého si může kdekdo kopnout a kdekdo s ním hraje svou hru. To je nepřijatelný stav, který církve a náboženské společnosti trvale poškozuje.

Aktuálně | 6 05 2008 - 11:05

Mediální ozvěny v médiích vypadaly hrozivě, ale nebyly. Předloha není zamítnuta a v dalším jednání půjde jen o peníze. Na čem jiném se dá vzbudit vlna emocí, než na ceně a opětovném probouzení pocitu chudoby České republiky, nařčení církví z hamižnosti, nespravedlnosti vůči všem nevěřícím a strašení ústavním soudem. Poslanec Vlastimil Tlustý pak přinesl jeden jediný návrh do jedné jediné věty, který by vše vyřešil. Škoda, že se tak nestalo před pěti, deseti či osmnácti lety. Jistě by to pro republiku bylo levnější.

Argumentaci si proto schováváme na vhodný čas, protože v tuto chvíli není debata racionální, ale výsostně politická, jde v ní o postoje stran a nechutě jednotlivců. Až bude čas, přineseme odpovědi na rozšiřované mýty. Kampaň se připravuje na všechny možnosti a podle nich nasměruje svoje síly.

Kdo jste nestihl ve středu  30. 4. 2008 pořad 20 minut s Radiožurnálem, najdete jej zde. A sjeďte si níže na datum  30. 4. 2008 v  17.33. Doufejme, že pořady budou ještě nějaký čas dostupné.

Kdo chce slyšet argumenty Petra Gandaloviče, najde je v pořadu Stalo se dnes ze středy  30. 4.  zde. Jen si naklikejte zprávy ze  30. 4.  a čas  21.00 pro pořad Stalo se dnes. Petr Holub začal počítat 2. 5. 2008 ve svém komentáři zde.

V rozhlasu ještě reagoval 3.5. 2008 na vývoj pan kardinál v pořadu Křesťanský týdeník, který budete moci slyšet na této adrese co nejdříve zde.

 

Pořady české televize jsme sledovali také:

Otázky Václava Moravce z neděle 4. 5. 2008 najdete zde. Večerní stříhaný, opepřený a tradičně proticírkevní pořad 168 najdete zde.

 

Následné zprávy ČTK zde.

 

Aktuálně | 5 05 2008 - 10:22

Máme odpovědi na dopis, který jsme poslali poslancům. Předně nám odpověděl zřejmě za celý klub KSČM jeho předseda pan Kováčik. Dopis máte zde a další stránku zde. Píše mimo jiné:

Nesouhlasíme ani s tím, že občané vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi podporují, protože máme mnoho zcela zamítavých ohlasů na tuto věc, a to i od lidí věřících a podílejících se na činnosti církví.

Ve svém dopise jsme však nic o většinové podpoře občanů této republiky netvrdili, nicméně formulace poslaneckého dopisu nám zní tak, že zákon nepodporuje téměř nikdo. My si, s dovolením, svůj názor zachováme, protože nám připadne rozumný. Dopis, který jsme poslali, si můžete přečíst zde.

---

Ve svém projevu nám svou pozornost věnoval i pan poslanec František Bublan, jehož řeč z parlamentního servisu citujeme:

Četl jsem si věcný záměr zákona. Tam se vychází z toho, že zákon č. 218/1949 Sb. zbavuje církve materiální a finanční základny jako předpokladu jejich institucionální svobody. Domnívám se, že to je trochu zavádějící a nepravdivé, protože to, co vytvořil režim po roce 1948, byl především státní dozor nad církvemi. Zabavení a zablokování majetku nemělo na následné represe a omezení činnosti církví zase tak velký vliv.

Možná si někteří z vás vzpomínáte - už zde byla řeč o státním dozoru. Na to byla instituce, církve podléhaly Ministerstvu kultury. Možná si vzpomínáte na pozice krajských a okresních církevních tajemníků. To byli lidé, kteří rozhodovali o tom, co církev může a co nemůže. Okresní církevní tajemník měl nesmírnou moc. Každému faráři povoloval, kdy má mít bohoslužbu, kdy ji mít nemá, že ji nemůže mít na nějakém veřejném místě, nebo dokonce někde v soukromí. Pokud porušil tento zákaz, potom nastoupila represe. Ta byla daná samozřejmě v trestním zákoníku. Byl tam paragraf o tzv. maření dozoru nad církvemi. V kněžské hantýrce to byl určitý pojem - dostal jsem mařenu. To nebyla marihuana, ale dostal jsem mařenu, to bylo maření dozoru nad církvemi. Tady následoval trest, většinou to bylo odnětí státního souhlasu, nebo dokonce i vězení nebo alespoň nějaká podmínka. V tom byla ta podstata, nikoli pouze v tom majetku.

Když to vezmu do důsledku, církve v té době majetek ani nemohly využít, protože stejně byly omezeny státním dozorem nad svou činností, že by ten majetek nějakým rozumným způsobem využít ani nemohly.

Proto si kladu otázku, jestli vycházíme z dobrého předpokladu, protože zákon směřuje k tomu, že církve budou dostávat určitou podporu a ta se bude postupně snižovat, až nakonec skončí na nule. Skončí za několik desítek let skutečně jako nulová. Předpokládá se, dokonce jsem se to dočetl v nějakých letácích, které se na podporu tohoto zákona šíří, že církve budou podnikat, investovat na kapitálovém trhu, že budou tento majetek, který se jim postupně dostane, nějakým způsobem rozmnožovat, aby si zajistily svou budoucnost. Tady se tak trochu ptám, jestli je to dobře, jestli skutečně můžeme vyjít z předpokladu, že svobodný je ten, kdo má peníze. Ono to tak vždycky neplatí. Naopak to může vést k většímu svázání se s majetkem a k výsledku, který nemusí být nijak lichotivý.

Ona může také nastat taková situace, že třeba nějaká i menší církev dovede majetek, který nabude, rozmnožit, zefektivnit, a bude zajištěna třeba na několik desítek let nebo možná sto let. A bude v takové řekl bych existenční pohodě, že už ji moc nebude zajímat, jestli má nějaké věřící, nebo nemá. Zase naopak může být církev, která ten majetek využije skutečně způsobem, jak by měla, to znamená bude vytvářet nějaké projekty pro mládež, stavět nějaká vzdělávací střediska apod., takže ten majetek jakoby trošku utratí, potom za těch 60 let může mít problém, protože už skončí přísun státních peněz. Tak se ptám, jestli je to správně, že dáváme církvím peníze a říkáme jim - jednou budete mít stop a potom si dělejte, co umíte, co jste si za několik desítek let vytvořily a nashromáždily.

Já tady připomenu vládní prohlášení, kde vláda říká, že podpoří církve a náboženské společnosti při plnění jejich nezastupitelné úlohy v posilování morálních a duchovních hodnot v životě české společnosti. To bych podepsal. Ale tady jde skutečně o vytváření duchovních a morálních hodnot. My teď trochu církve budeme nutit k tomu, aby vytvářely jiné hodnoty. Ty materiální hodnoty. Aby si zajistily svoji existenci. Nejsem tak úplně přesvědčen - jak jsem měl mnoho diskusí ať už s církevními představiteli nebo i s lidmi, kteří jsou věřící, tam se názory velmi různí. Dokonce mohu říci, že mnoho kněží nemá stejný názor jako jejich nadřízení. Dokonce jsem slyšel názor - pan ministr Jehlička mi to promine - od jednoho duchovního, který říká, že zákon mohl napsat jedině ateista, nikdo jiný. Nemyslím to zle, ale skutečně není domyšleno, co bude za těch 60 let, není domyšleno, co by církve skutečně měly dělat, na co by se měly zaměřit.

Dávám na zvážení, zda skutečně chceme zpřetrhat pouto mezi církvemi a naší společností, zda by si společnost měla uvědomit a měla by být schopna přispívat na církve stále, a mít na vědomí to, že církve dělají mnoho společného pro tuto společnost. Ne třeba všichni je potřebují, ale určitá otevřenost by tam měla zůstat, a nenutit církve k tomu, aby se uzavřely samy do sebe a do své činnosti, která možná bude soustředěna na to, získávat a rozmnožovat majetek, nikoli na to jejich pravé poslání. Je to úvaha, která určitě stojí za zamyšlení.

Ještě jednu malou připomínku. Církve - zvláště římskokatolická církev měla největší svůj rozkvět koncem osmdesátých let. Začalo to blahoslavenou Anežkou Českou v roce 1988. Potom přišel rok 1989. To skutečně kostely byly plné. Potom bohužel se trochu zaměřila na otázku majetek a situace se začala zhoršovat. Bohužel je to tak, ale za totality chodilo do kostela víc lidí, než chodí nyní. I to je otázka k zamyšlení. Uvidíme, co by udělala tato restituce, jestli to zvýší počet věřících, nebo naopak dojde zase k nějakému poklesu.

Autorita církve - vzpomeňte si na kardinála Františka Tomáška. Jakou ten měl autoritu! Ten když mluvil o spravedlnosti, tak to byla spravedlnost v mezilidských vztazích, spravedlnost v lidských právech. A teď slyšíme jenom o spravedlnosti v otázkách materiálních. I toto je k zamyšlení nad tímto zákonem. Děkuji. (Potlesk z levé části sálu.)

Převzato z webu psp.cz zde.

 

Aktuálně | 3 05 2008 - 10:35

Diskuse vypadá velice zajímavě, popisují ji média a sledujeme ji osobně. Můžete si najít zpravodajství ČTK zde a Aktuálně.cz zde. A nebude to jednoduché, jak si můžete přečíst zde. Ministr Václav Jehlička byl hostem Martina Veselovského na ČRo1 a ministr Petr Gandalovič v Ozvěnách dne po 21. hodině spolu se zástupcem naší kampaně.

Církevní majetek bude též tématem nedělních Otázek Václava Moravce 4. 5. 2008.

Aktuálně | 30 04 2008 - 10:37

Verzi pro stažení si můžete stáhnout zde.

Aktuálně | 30 04 2008 - 10:17

Došlo k dohodě uvnitř poslaneckého klubu ODS a dá se očekávát, že návrh zákona bude propuštěn do dalšího četení. Více se můžet dočíst zde na zpravodajském serveru České noviny.cz.

Aktuálně | 29 04 2008 - 14:22

Parlamentní hlasování v prvním čtení návrh zákona pošle do dalšího legislativního procesu. Udělali jsme pro to, co jsme mohli. Na tiskové konferenci dnes odpoledne ministr kultury spolu s předsedou vlády vyložili poslední argumenty: Za schválením stojí kraje a částky byly vypočítány podle parametrů obecně užívaných a jsou dostupné záznamy z této činnosti. Pokud by se měly sčítat všechny majetky, dospěli bychom k číslu daleko vyššímu, jak jsme řekli i Českému rozhlasu v živém telefonátu.

 

Zítřejší diskuse je tři na tři. Tři zastánci Jaromír Talíř, Karel Štícha a Daniel Kvasnička a proti právník, a dva politikové ČSSD. Pozvánku najdete zde. Vstup volný.

Aktuálně | 28 04 2008 - 18:27

Vládní brožura je na světle světa. Texty pořídil Odbor církví Ministerstva Kultury ČR, paní Ing. Pavla Bendová, ředitelka Odboru církví a zástupce ředitelky Mgr. Jakub Kříž. DTP a tisk nakladatelství Jalna, Mickiewiczova ul., Praha 6. Produkce, návrhy a kompletace ilustrací MAS Servis Říčansko, o.s. Daniel Kvasnička. Jak o ní píší Novinky.cz najdete zde. Její text si můžete stáhnout zde.

Aktuálně | 28 04 2008 - 18:19

Podle slov předsedy strany a poslaneckého klubu ODS podpoří poslanci jednomyslně zákon o narovnání vztahů s církvemi. Tak se zástupci politické strany vyjádřili v sobotu při tiskové konferenci  na ideové konferenci v Hradci Králové. Zpravodajství přinesly všechny servery, citujeme z ihned.cz, kde si zprávu můžet přečíst celou zde.

Aktuálně | 26 04 2008 - 23:29

Sdělení předsednictva Ekumenické rady církví k  jednání s předsedou ČSSD p. Jiřím Paroubkem

Praha 25.4.2008

 

Schůzka se konala na základě pozvání předsedy ČSSD Jiřího Paroubka v Poslanecké sněmovně v pátek 25.dubna od 13 do 13,45 hodin za přítomnosti biskupa CČSH J. Hradila a vedoucí jeho kanceláře. Za ERC se zúčastnili Pavel Černý a Joel Ruml.

Tématem byl rozhovor o probíhajícím procesu řešení vztahu státu a církví, jak jej předpokládá vládní návrh zákona o nápravě některých majetkových křivd církvím a náboženským společnostem.

Pan předseda ČSSD předal představitelům ERC dokument s výhradami, které má ČSSD k předloženému vládnímu zákonu a návrhy, jak celou problematiku chce řešit ČSSD.

Následující rozhovor ukázal, že představitelé ERC nepovažovali za potřebné, aby jakkoli problematizovali dosaženou dohodu mezi církvemi navzájem a církvemi a státem. Konstatovali, že s ohledem na pochopitelný tlak Svazu obcí a měst na uvolnění „blokačního paragrafu“, rozumí předloženému vládnímu návrhu jako nejpropracovanějšímu za posledních bezmála dvacet let.

Představitelé ERC konstatovali, že je škoda, že se ČSSD odvrací svými výhradami od procesu, který byl otevřen právě jejími ministry kultury. S ohledem na zájem církví, státu, obcí a měst nemohou zástupci ERC v současné chvíli přistoupit na jakékoliv jednání o možných změnách dosažených dohod. Ty byly stvrzeny podpisy zástupců všech církví a státu a každý zásah, byť v dobré víře, vrací celé jednání na úplný začátek, při čemž cíl lze jen stěží dohlédnout. S ohledem na značný zájem Svazu obcí a měst na zrušení „blokačního paragrafu“ pak každé oddalování cíle, otevírá cestu jak novým nespravedlnostem, pokusům o silové řešení, tak i rozkládání vztahu mezi církvemi a státem a nakonec k soudním procesům, kterému nikomu nepřinesou prospěch.

Zástupci předsednictva ERC prohlásili, že parametry navrhovaného zákona byly nastaveny s ohledem na přijatelnost všemi zúčastněnými, což předpokládalo vzájemnou vstřícnost, respekt a chuť ustupovat v zájmu dosažení dohody.

Představitelé ERC poznali, jak veliká je zátěž politického soupeření a boje na jednotlivé politické představitele, a proto se obracejí na poslance všech stran, které chtějí napravit to, co vzešlo ze zhoubné a totalitní ideologie, s výzvou, aby oproštěni od zásad politického boje pomohli dále postoupit v úsilí, do kterého konstruktivně za poslední dlouhá léta vstupovali mnozí jejich předchůdci. Máme-li věřit upřímnosti tvrzení, že o řešení usilují, pak nyní přišla příležitost a vhodná chvíle, jaké doposud nebyly.

 

Předsednictvo ERC

Aktuálně | 25 04 2008 - 16:48

Stanovisko předsednictva Ekumenické rady církví k návrhu ČSSD na vyrovnání s církvemi

Praha, 24.4.2008

 

Tento týden zveřejněný návrh ČSSD na majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi v ČR přehlíží důkladně připravený návrh zákona a složitou dohodu mezi všemi církvemi. Z našeho pohledu zbytečně vrací mnohaletá jednání znovu na začátek a odkládá tak nutná řešení problému opět do nedohledna. ERC plně podporuje vládní návrh na dořešení vztahu státu a církví. Tento návrh je výsledkem poctivé a důkladné práce a výrazem společného konsensu vládní i církevní komise.

Pracovní skupina ČSSD nevytvořila návrh řešení, který by modifikoval koaliční návrh, ale vytvořila dodatečně svůj vlastní návrh. Návrh ČSSD nevychází z rozhovoru s církvemi. Je direktivní a postrádá kontext mnohaletých jednání s těmi, kterých se týká.

Jako nepřijatelné pro církve české ekumeny se jeví:

  • tvrzení, že koaliční návrh je nad rámec spravedlivého řešení (autoři patrně nevědí, kolik majetku bylo ukradeno)

  • 83 miliard je částka, která byla stanovena na základě důkladné práce expertů. Její snížení v návrhu ČSSD na pouhou desetinu je neuvěřitelným přehlížením skutečnosti

  • znovu navrhovaná výčtová metoda vrácení majetku by zatížila státní orgány i církve na desetiletí (většinu hodnot by spotřebovaly advokátní kanceláře, soudy a úřady) a neřeší majetky, které byly v minulých letech zničeny, nebo použity k jiným účelům (infrastruktura, továrny apod.)

Mladí sociální demokraté ve své kampani přehánějí obvyklým způsobem. Každý soudný občan ví, že 270 miliard za 60 let je dnešních 83 miliard. I dnes je to již méně než 83, protože inflace každý měsíc odkrajuje velkou část. Celkové vyrovnání státu s církvemi tvoří zhruba částku, kolik by stály olympijské hry v Praze. Pro rostoucí rozpočet ČR to není částka nepřekonatelná.

Návrh ČSSD je pro nás zklamáním. Nerespektuje základní lidská práva na navrácení ukradeného a nechová se sociálně k těm, které komunistický režim vykořisťoval a perzekuoval.

 

Předsednictvo ERC

Aktuálně | 25 04 2008 - 11:23

Studentky Křesťanského gymnázia v Hostivaři připravily zásilku pro poslance Parlamentu ČR a předali ji v podatelně Parlamentu.

Aktuálně | 25 04 2008 - 07:15

Brožura vyjde v pondělí a bude dopravena poslancům P ČR. Hned poté bude také na našich stránkách ke stažení.

Aktuálně | 25 04 2008 - 07:13

Laskavostí New York University in Prague a Konrad-Adenauer-Stiftung Praha proběhla v Richterově domě konference s nadpisem: "A co bude dál?"

Znamenité příspěvky z praxe židovských náboženských obcí a správy jejich majetku, z díla Německého řádu, z nemocniční praxe sester Boromejek pod Petřínem a v Řepích se daly poslouchat se zaujetím. Byly relativně krátké, i když každý z řečníků by mohl říci několikanásobné množství příběhů a čísel. Z příspěvků některé vyčnívaly: představení ADRA Cz, kterou uvedl její ředitel jan Bárta, stejně jako Léčebné a rehabilitační středisko ve Chvalech, jež provozuje Církev bratrská, které zastupoval Petr Fiala. Dále názory zahraničních hostů, opata kláštera ve Schlägelu, Martina Felhofera a Richrda Deana Trči z misie Evangelical Free Church of America, USA. Vrcholné zastoupení Parlamentu, bankovního světa i církevního prostředí v osobě římskokatolického biskupa a synodního seniora Českobratrské církve evangelické, nebylo jen zdáním, že tu šlo o výjimečnou událost, ale naopak skutečným potvrzením. Po skončení  konference ještě v sále nazvaném po Janu Werichovi jednala Ekumenická rada církví o své budoucnosti.

Na sborníku z konference pracujeme.  Fotografie najde v galerii zde

Aktuálně | 25 04 2008 - 07:05

Delegace kampaně k zákonu o narovnání vztahů státu a církví ve trojici pracovníků týmu: mluvčí Mgr. Dita Fuchsová, JUDr. Tomáš Kraus a Daniel Kvasnička, navštívila středočeského hejtmana Ing. Petra Bendla a informovala jej o probíhající kampani, o záměrech a výsledcích necelých dvou měsíců práce. Petr Bendl se seznámi s letákem a s programem konference v NYU. V rozhovoru ocenil, že se církve dokázaly odmluvit, to je něco nového, ta shody tady dlouho nebyla a už nemusí nastat.

Předseda středočeské ODS si je vědom, že na tomto řešení ztratí strana u voličů, jmenovitě v pohanských Čechách. "Udělat se to ale musí, středočeská ODS chápe důvody a naléhavou potřebu řešení situace a neměla by mít problémy s podporou návrhu zákona," řekl Petr Bendl. Za zmínku pak stály některé středočeské záležitosti - Strančické plány se zanedbanou synagogou a památníkem Emila Kolbena a také plány MAS Říčansko, pro jehož měsíčník Zápraží pan hejtman odpověděl na několik otázek. Fotografie z návštěvy najdete zde. S návštěvami hejtmanů kampaň bude pokračovat v dalším měsíci. Plánuje návštěvu v Ústí nad Labem a na konci května pak v Ostravě.

 

Aktuálně | 15 04 2008 - 19:49

Pracovní výbor Církev a společnost přijal pozvání k semináři, ve kterém předseda ERC Dr. Pavel Černý představil mimo jiné současný stav vyjednávání mezi státem, církvemi a náboženskými společnostmi. Fotografie najdete v galerii zde. Fotografie z Café Illusion najdete zde.

Aktuálně | 12 04 2008 - 11:41

Leták, jehož podobu najdete zde, se roznáší a v týdnu 14. - 20. 4.  jej dostanou také zákonodárci Parlamentu ČR spolu s dopisem. Kampaň pokračuje také osobními návštěvami politiků, 15. 4. 2008 jendají zástupci kampaně s P. Bendlem, hejtmanem Středočeského kraje.

Aktuálně | 12 04 2008 - 11:09

Upravenou pozvánku s programem najdete zde.

Aktuálně | 9 04 2008 - 11:57

Ke stažení zde. Zveřejňujeme dokument, který dnes podepsal předseda vlády a který bude projednán v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 482. Části dotčených zákonů v platném znění najdete zde.

Aktuálně | 9 04 2008 - 11:46

Řád zastupoval Robert Rác Fam. OT, sekretář velmistra Německého řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko, dále kněz P. Metoděj Hofman OT spolu se dvěma advokáty a právními zástupci řádu JUDr.  Miroslavem Svobodou a JUDr. Václavem Zemanem.

Řád je znepokojen a obává se, že jeho oprávněné majetkové nároky budou z restitučního zákona vyloučeny a mezinárodně uznávanému Řádu, který v českých zemích působí již více než 800 let, tak bude způsobena další křivda.

Specifikum té křivdy vidí právníci i představitelé Řádu v tom, že paragrafované znění zákona nepamatuje přímo na nárok Řádu a dává pouze příležitost k soudnímu vymáhání nároků. Ve stejné situaci jsou například cisterciáci z Vyššího Brodu. Nicméně stát před soudem v Českých Budějovicích a v Bruntále je jistě rozdíl. Zkušenosti Řádu, který už svým názvem v Čechách působí rozpaky, jsou výmluvné. Přestože jsou nároky jasné, práce Řádu úctyhodná, potíže v soudních sporech jsou zvláštní. Zástupci Řádu mluví o komunistických poměrech.

Církevní gymnázium v Olomouci, konzervatoř v Opavě a také pečovatelská péče na Bruntálsku má dobré jméno.

Cesta dopředu, ač nebude jednoduchá, bude ve složitém a citlivém vyjednávání, které nechtějí zástupci Řádu vést ke škodě navrhovaného zákona o zmírnění některých křivd. Jisté však je, že na všech oprávněných osobách bude, aby pochopily, že půjdou napravit opravdu jen některé křivdy. I kdyby se vrátil majetek, ztěží se dá vyčíslit, jaké újmy byly způsobeny lidem.

 

Fotografie z tiskové konference najdete v Galerii.

Daniel Kvasnička

Aktuálně | 8 04 2008 - 20:02

Na začátek bych předeslal, že jsem nebyl účastníkem jednání mezi státem a církvemi o restituci církevního majetku. Mojí ambicí bylo podívat se ex post jako laik a makroekonom na závěry, k nimž došla vládní komise, a pokusit se elementárním způsobem na základě informací z veřejných sdělovacích prostředků (neměl jsem k dispozici ani text důvodové zprávy k zákonu) specifikovat jejich makroekonomické důsledky pro Českou republiku.

Když jsem se podíval na objem vraceného majetku, zajímalo mě, jakou představuje část z celkových výměr příslušného druhu nemovitostí v České republice. Bylo to vesměs méně, než jsem očekával. Pod restituci spadá asi 1,7% zemědělské půdy, 7,1% lesů, 2,2% vodních ploch, 0,5% zastavěných pozemků a 0,5% výměr v položce ostatní nemovitosti.

Navracené nemovitosti byly expertně oceněny na 134 mld. korun, z toho 83 mld. má být vyplaceno v podobě finanční, 51 mld. v podobě naturální. Jako makroekonom jsem si musel položit otázku: jak velká je suma 134 mld. v porovnání s ekonomickými výkony ČR nebo s objemy peněz, které protékají veřejnými financemi, zejména jejich výdajovou stránkou? Ministerstvo financí ve své poslední makroekonomické predikci udává, že v roce 2008 by měl HDP (hrubý domácí produkt, neboli nejběžnější ukazatel celkového ekonomického výkonu, který ekonomové používají) dosáhnout v České republice výše 3843 mld. korun. Dělením zjistíme, že 134 mld. korun představuje asi 3,5% očekávaného HDP v roce 2008. Pokud bychom přepočetli tuto hodnotu na roční bázi, tzn. při šedesátiletém splácení vydělili 3,5 % šedesáti, dostaneme ještě podstatně menší číslo: 0,06% neboli přibližně půl promile HDP. Pro srovnání: podle zatím poslední aktualizace konvergenčního programu, který předkládalo ministerstvo financí do Bruselu, mají výdaje veřejného sektoru v roce 2008 dosahovat hodnoty 42,4% HDP.

Další otázka, která mě jako makroekonoma zajímala, byl vliv plánované změny obhospodařovatele na využití majetku, na jeho produkční kapacitu. Jsem přesvědčen, že předkládaný návrh je v tomto ohledu zásadně pozitivní, protože majetek se ze zhoubně neurčitého stavu, v němž se nyní nachází, dostane do rukou konečných vlastníků, přičemž tito vlastníci v obou případech – ať se jedná o obce nebo o církevní subjekty – uvažují na rozdíl od řady jiných vlastníků v dlouhodobější perspektivě a rozhodují konsensuálně, s přihlédnutím k zájmu širší komunity. Obcím odblokování církevního majetku a možnost s ním volně nakládat umožní mj. čerpat další prostředky z fondů EU a organicky se rozvíjet.

Na místě byla jistě i otázka, zda očekávaným důsledkem vládního návrhu bude odstranění majetkových křivd spáchaných na církevních subjektech, nebo pouze jejich zmírnění, nebo se církve dokonce neoprávněně obohatí. Názory české veřejnosti se v tomto bodě zjevně velmi liší. Restituce v České republice nebyly od počátku transformačního procesu v 90. letech 20. století nikdy koncipovány jako úplné odstranění majetkových křivd, ale pouze jako jejich zmírnění. Jedná se tedy i v případě nyní navrhovaných církevních restitucí o „pouhé“ zmírnění křivd, nebo nikoliv? Můj závěr je, že se skutečně jedná jen o zmírnění křivd. Nebyla prolomena restituční hranice roku 1948, nevrací se ušlý zisk, nekompenzuje se znehodnocení aktiv, k němuž v řadě případů došlo, a podle všeho se nevrátí ani všechen majetek, který byl kdysi církvím neprávem odebrán.

Nakonec si dovolím poslední poznámku, která sice není úzce ekonomická, ale myslím si, že je také důležitá. Naše transformační období bylo negativně poznamenáno mj. tím, že mnohdy nedostatečně fungovaly instituce, jejichž úkolem je definovat či vymáhat právo a ve společnosti nepanovaly dostatečná úcta a respekt k právnímu řádu. Myslím si, že to negativně ovlivnilo i naši ekonomiku. Chystá-li se nyní stát po mnoha letech konečně splnit ve vztahu k církvím závazky, které na sebe veřejně vzal na začátku devadesátých let, může tím splatit alespoň část dluhu, vzniklého v oblasti budování a posilování právního vědomí v České republice.

Ing. Martin Kupka, CSc., hlavní ekonom ČSOB 

Další názor tohoto ekonoma najdete zde.

Aktuálně, Argumenty | 6 04 2008 - 19:45

Předseda družstva, exposlanec ČSSD, Ing. Jan Mládek, CSc. pozval zástupce kampaně Daniele Kvasničku do panelu veřejné debaty společně pořádané družstvem Fontes Rerum a Masarykovou dělnickou akademií, o.p.s., připravované na  29. 4. 2008. Pozvánka bude viset na stránkách družstva, které najdete zde.

 

Rozhovor se také připravuje v Diskusním fóru OSMA v průběhu května. Zváni jsou ministr vlády ČR, JUDr. Cyril Svoboda a poslanec ČSSD Mgr. Bohuslav Sobotka.

 

redakce kampaně

Aktuálně | 6 04 2008 - 19:10

Celý článek najdete zde. ČSSD přichází s očekávaným návrhem, který počítá se vstřícným krokem, ve způsobu vyplácení peněz církvím v kratší lhůtě, na druhou stranu se pokusí množství peněz omezit a zkrátit přechodné období. Na jedné straně

Zvláštní logiku podtrhuje zmínka, že peníze "ušetřené" na církvích a náboženských společnostech je možno investovat do vědy. Blíže tato souvislost není vysvětlena. Stejně ztak označení odhadu za politicky stanovenou částku. Částka úročená podle úroku dluhopisů vyplácená šedesát let se zdá expertovi ČSSD, panu poslanci Jandákovi, přeplacená.

Také způsob vyplácení cestou nadace zřízené pro správu financí není úplně novým, byl zvažován. ČSSD jej vrací do hry. Na to jistě má právo, stejně tak jako na pozměňující návrhy v parlamentní proceduře.

Problémem může být ale pozdní projednávání s jednotlivými církvemi. To v této chvíli, kdy je návrh zákona hotov a také protinávrh je už vyhlášen v médiích, nemá mnoho nadějí. Proces, kterým se církve domlouvaly na vládním návrhu, byl dost dlouhý a složitý.

Celý rozhovor však zveřejněním protinávrhu dostává zajímavý rozměr. Budeme ve světě korektních  vládních návrhů a opozičních protinávrhů.  A my doufáme, že taková diskuse bude i nadále pokračovat.

Daniel Kvasnička

Aktuálně | 6 04 2008 - 18:20

Server ČeskéNoviny.cz přinesl zprávu o jednomyslném schválení návrhu zákona o narovnání vztahů státu a církví, přečíst si zprávu můžete zde. A krátkou historii vyjednávání ČTK nabídla zde. přidala se TV Nova a pustit video z jejích zpráv si můžete zde. Server Aktuálně.cz má své zpravodajství zde. Server iHned.cz pak píše o narovnání zde.

Aktuálně | 2 04 2008 - 18:28

V několika článcích, které si v minulém týdnu všimly naší kampaně, se říká, že kampaň vede církev. To není úplně přesné, kampaň je nevládní a necírkevní a podílejí se na ní jak lidé z církví, tak lidé mimo církve a náboženské společnosti. Církev zatím nevložila mimo práci svých lidí do kampaně ani korunu a veškeré výdaje zatím, až do dnešního dne, šly jen a jen z peněz soukromých osob a občanského sdružení MAS Servis Říčansko. Tím nechceme opravovat redaktory. Jen uvést celé informace. Počet těch, kterým jde o rozumný obchod státu s církvemi, je daleko více.

Jsou to i ti, kteří si dobře uvědomují, že církve a náboženské společnosti poměrně odvážně vstupují na pole, které je bude zavazovat k odpovědné ekonomické činnosti, z níž budou platit státu daně, jako každý jiný. Zatímco z darů a sbírek daně neplatí, jako každá občanská aktivita, která nezdaňuje příspěvky svých členů, ekonomická činnost podléhá normálnímu zdanění, se kterým na finanční úřad bude spěchat mnohý z nás. Při zacházení s penězi mohou církve a náboženské společnosti ztratit kredit ještě rychleji, než při vzájemném osmnáctiletém přetahování.

Navíc ještě, pokud se církvi vrátí majetek, a nedostane peníze, bude spravovat lesy, pole, rybníky, které podléhají v Evropě snad nejpřísnějším omezením. Je tedy dost odvážné, toužit po vyrovnání. Toto si uvědomuje i kolektiv, který kampaň vede a v malé odmlce po poslední tiskové konferenci dokončili pracovníci týmu kampaně spolu s devíti dalšími církvemi a náboženskými společnostmi žádost o grant z OP Praha Adaptabilita a žadatel - Ekumenická rada církví v něm plánuje s partnery  provést školením o ekonomických, právních a mediálních souvislostech administrativní pracovníky, střední management, duchovní i vrcholné představitele církví a náboženských společností, které mají sídlo v Praze.

Žádost o grant se předkládá na Magistrátu hl. m. Prahy v pondělí 31. 3. 2008. To je tedy také  jedna stránka komunikační kampaně, kterou vedeme. I když v této chvíli na plné obrátky běží příprava na odbornou konferenci 17. 4. 2008 v New York University, na kterou jste srdečně zváni. Začínat se bude v  9,30 ráno v Richterově domě. Přihlášky už můžete posílat nyní na adresu info@cirkevnimajetek.cz

Daniel Kvasnička, MAS Servis Říčansko, o.s.

Aktuálně | 29 03 2008 - 23:26

Fotografie budete stabilně nacházet po odkliku z horní lišty, který se připravuje, zatím najdete to, co hledáte, zde.

Aktuálně | 25 03 2008 - 22:40

V pořadí již druhá Tisková konference komunikační kampaně „Kdo, Co a Komu“, která si vzala za cíl vysvětlovat všechny okolnosti ohledně majetkového narovnání státu a církví, se konala dnes, 25. března v Café Louvre od 9,30.

Ministr kultury Václav Jehlička seznámil přítomné s harmonogramem projednávání návrhu zákona o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. Předloha zákona bude ve vládě tuto středu, 10. 4. 2008 má přijít na jednání v organizačním výboru sněmovny a 22. 4. 2008 půjde do prvního čtení. Jehlička také zdůraznil, že současný právní stav je neúnosný jak pro církve, tak pro český stát.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič hovořil o té části zákona, která se týká jeho rezortu, tj. o faktickém vydávání majetku. Zopakoval také vysvětlení úrokové míry vyplácení náhrady a jeho logiku vyplácení po dobu 60 let. Zdůraznil, že mediálně nějčastěji opakovná částka 267 miliard je konečnou částkou po 60 letech, nikoliv reálnou hotnotou peněz platnou v součastnosti. Jako příklad dal odvahu člověka, který si na hypotéku opatří dům a do budoucnosti rdši nesčítá, kolik za něj zaplatí, protože se mu vždy vyplatí bydlet hned. Jeho náměstek Ivo Hlaváč podtrhl odvahu řeholních společenství vstoupit do podnikáni v oblasti postižené největšími restrikcemi v Evropě, jakou je zemědělská politka. Zvýraznil odpovědnost, se kterou se z církví a náboženských společností stávají partneři, kteří hospodaří nezávisle na státu a na daných věcech oběma prospěšných se řádně smlouvají. Jako třeba na sociální a zdravotní péči, školství či duchovní službě v ozbojených silách a vězeňství.

Předseda ERC Pavel Černý připoměl kořeny jednání církví a státu sahající až do roku 1993. Vzpoměl také počátek práce na dnešním návrhu, který inicioval tehdejší ministr Vítězslav Jandák. Ten v roli ministra vyzval všechny církve k věcnému dialogu na toto téma. Po nástupu současné koalice se otázka majetkového narovnání s církvemi stala součástí programového prohlášení vlády. Černý také vyzdvihl historický a ekumenický kompromis sedmnácti církví a náboženských společností.

Makroekonom, hlavní ekonom ČSOB, Martin Kupka, který nebyl účastníkem žádných jednání a na TK zastupoval v podstatě veřejnost, ukázal, že cifra 134mld. (celková výše finančního narovnání + naturální restituce) je vlastně pouze 3,5% výše HDP předpokládaného pro rok 2008. Také zdůraznil, že schválením zákona se majetek ze současného zvlaštního stavu dostane do konečného vlastnictví, což je z hlediska produkční kapacity a dlouhodobého rozhodování pozitivní pro stát. Splněním tohoto dluhu (majetkovým narovnáním) dojde také k posílení právního vědomí v naší společnosti.

V závěrečné diskuzi ministr Gandalovič na otázku, jaké číslo považuje v této problematice za nejdůležitější, odpověděl, že číslo 101, což je počet většíny poslanců v Poslanecké sněmovně PČR.

Příští akcí kampaně bude odborná konference s mezinárodní účastí ve čtvrtek  17. 4. 2008 v  Richterově domě na Malém náměstí, v prostorách New York University Praha. 

 

 

MAS Servis Říčansko, o.s. s podporou Ekumenické rady církví v ČR a České biskupské konference

 

Materiál pro novináře, který byl rozdáván na konferenci, najdete zde. Příprava pro leták je zde.

 

Aktuálně | 25 03 2008 - 16:08

Na několika místech proběhla zpráva o výroku legislativní rady vlády, která doporučila k projednání zákon o vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi.

Už v Dobrém ránu byl v 8,50 ministr vlády ČR Cyril Svoboda, záznam najdete zde. Během dne jednala Legislativní rada vlády ČR. Zprávu o výsledku uvedla ČT24 zde. ČTK informovala souhrnnou zprávou zde. Aktuálně.cz informovalo článkem zde. A server Novinky zveřejnil dopracované zpravodajství zde.

Aktuálně, Média k věci | 20 03 2008 - 23:44

Přinášíme zde ke stažení koncept důvodové zprávy k připravovanému zákonu. Taktéž připomínáme, že zde si můžete stáhnout věcný záměr zákona.

Aktuálně | 15 03 2008 - 00:36

 

Zde je výňatek ze znění věcného návrhu zákona, který v této době již dostal podobu paragrafovaného znění a my jej co nejdříve zveřejníme na našich stránkách:

Za původní majetek církví a náboženských společností (jejich právnických osob), který pozbyly v rozhodném období, a který se nevydává podle části připravovaného zákona, stát umožní, aby každá dotčená církev a náboženská společnost obdržela od státu část z celkové paušální finanční náhrady v celkové výši 83 mld. Kč. Oprávněnou osobou k čerpání finanční náhrady je přímo dotčená státem registrovaná církev nebo náboženská společnost.

Výše finanční náhrady byla určena po provedení kvalifikovaného odhadu současné hodnoty majetku, který církve a náboženské společnosti držely k 25. 2. 1948. Celková hodnota tohoto majetku byla stanovena na 134 mld. Kč, od této částky byla odečtena hodnota majetku, který bude moci být vydán podle tohoto zákona. Kvalifikovaný odhad vychází z dat dodaných Českým ústavem zeměměřickým a katastrálním, Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a Ministerstvem zemědělství.

Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý soubor majetku rozloženého po celém území ČR, nebylo reálné přistoupit k ocenění standardním postupem, tj. postupným oceňováním jednotlivých nemovitostí. Odhad hodnoty majetku je tedy provedeno na základě podkladů určujících skutečnou (tržní hodnotu) předmětného majetku, tj. cenu obvyklou v čase a místě.

 

Aktuálně | 12 03 2008 - 20:28

Kampaň odstartovala 4. 3. 2008 tiskovou konferencí v restauraci Parnas. Uvedla ji mluvčí kampaně, Mgr. Dita Fuchsová a představila hosty, jimiž byli ThDr. Tomáš Butta, patriarcha Církve Československé husitské, Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR, JUDr. Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských náboženských obcí, strahovský opat Michael Josef Pojezdný, Opraem. a Ing. Karel Štícha, z Arcibiskupství Pražského.

Hned na konferenci natočil záznam jak ČRo 1 Radiožurnál tak ČRo 6.  Z těchto záznamů se poskládala část relace Křesťanského magazínu v sobotu  9. 3. 2008 a Výzev přítomnosti v neděli 10. 3. 2008. Ještě týž den připravili vstup na internerových portálech Týden.cz a na Českých novinách také zpravodajství ČTK. Z papírových médií zájem projevily především týdeníky Ekonom a Týden, které zpracovávají články dlouhodobě. Stejně tak Respekt, který připravuje článek na toto téma. 6. 3. 2008 vysílala stanice ČRo2  Hovornu a Kávu o čtvrté na téma narovnání vztahu státu a církví, kde byl zástupce kampaně a proti němu poradce místopředsedy Sněmovny PSP Lukáš Jelínek. Materiál si pro svoje vysílání 7. 3. 2008 pro Snídani s Novou natočila televize NOVA se vstupy zástupce vedení kampaně a JUDr. Tomáše Krause. 8. 3. 2008 pak vydalo své komentované zpravodajství Aktuálně.cz o kampani. Zároveň byly denně doplňovány internetové stránky novým materiálem.

Kampaň pokračuje přípravou tiskových materiálů – letáku s rámcovými argumenty a upoutávkou na webové stránky a brožury s vysvětlením principu zákona připraveným ministerstvem kultury a doplněným názory představitelů veřejného života.  Dále kampaň připravuje druhou tiskovou konferenci s účastí ministra zemědělství ČR Petra Gandaloviče a jeho 1. náměstka Ivo Hlaváče na  25. 3. 2008 a odbornou konferenci na  17. 4. 2008 v New York University. Součástí kampaně bude v květnu také odborný seminář pro pracovníky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, další tiskové konference a semináře.

Dobrovolníci, studenti Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, začali s fotografováním původně církevního majetku na Moravě. Připravují se výjezdy do Hradce Králové a do Zlína na univerzitní půdu, dále výjezdy do obcí.

Kampaň spolu vede tým ve složení: RNDr. Irena Sargánková, CSc., mluvčí ČBK Římskokatolické církve; Zuzana Dvořáková, generální tajemnice Ekumenické rady církví; Mgr. Ondřej Chrást, mluvčí Ekumenické rady církví a tajemník Pravoslavné církve v českých zemích; JUDr. Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských náboženských obcí. Za občanské sdružení MAS Servis Říčansko jeho předseda Daniel Kvasnička a mluvčí Mgr. Dita Fuchsová.

Praha - Říčany 10. 3. 2008

Aktuálně | 10 03 2008 - 21:38

Kolik je církví v České republice?

Dnes je v České republice registrováno 30 církví a náboženských společností (dále jen CNS). 21 CNS je registrováno podle zákona č. 308/1991 Sb. a 9 CNS je registrováno podle zákona č. 3/2002 Sb.

 

Kolik je státem dotovaných CNS v České republice?

17 církví a náboženských společností přijímá dotace na platy duchovních, na provozní náklady a údržbu církevního majetku. Podle zákona 3/2002 Sb., bylo registrováno 9 nových církví a náboženských společností, které po splnění podmínek daných zákonem (např. nepřetržitá registrace 10 let, 10 000 podpisů občanů ČR nebo cizinců s trvalým pobytem v ČR hlásících se k této církvi a náboženské společnosti …) mohou získat oprávnění k výkonu zvláštních práv, tedy i financování.

 

Jaká je dnešní právní úprava, kterou by bylo třeba změnit především?

Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem.

Norma, na jejímž základě je církvím a náboženským společnostem, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, poskytováno financování z prostředků státního rozpočtu. Zákon byl přijat v souvislosti s úsilím komunistického režimu o zasahování do vnitřního života církví a náboženských společností; byl také vnímán jako určitá kompenzace za uchvácení hospodářského majetku církví. Zákon je proveden nařízením č. 566/2006 Sb., o úhradě osobních požitků duchovních církví a náboženských společností.

 

Kdo zastupuje katolickou církev?

Česká biskupská konference Česká biskupská konference (ČBK), zřízená Apoštolským stolcem, je sborem biskupů České republiky. Patří k všichni diecézní biskupové obojího obřadu (tedy římští i řečtí katolíci) a jim naroveň postavení, biskupové-nástupci a biskupové pomocní a ostatní titulární biskupové. Konferenci tvoří: Stálá rada, Generální sekretariát, Ekonomická rada a též Komise, ustavené biskupskou konferencí k dosažení určitého cíle. Současným předsedou ČBK je olomoucký arcibiskup Jan Graubner).) Diecéze je územní správní jednotka, katolické, a některých dalších církví velikosti zhruba kraje ve státní správě. V jejím čele stojí diecézní biskup.

 

Ano, ale to není za Římskokatolickou církev všecko, že?

Ne, je třeba mluvit také o řeholních společenstvích. Nejstarší řeholní společenství jsou označovány jako řády (benediktýni, premonstráti, dominikáni, františkáni, jezuité, aj.) a nebo kongregace.

 

A kdo mluví za řeholní řády a kongregace této církve?

Konference vyšších představených mužských řeholí v ČR a Konference vyšších představených ženských řeholí v ČR. Jsou to kolektivní koordinační orgány řeholí, to jest mužských a ženských řádů a kongregací působících na území České republiky, které jsou jejími členy.

Jedná jménem Církve římskokatolické ve věcech společných zájmů mužských, resp. ženských řádů a kongregací se souhlasem členských organizací konference. Navrhuje evidenci, změny evidence a zrušení evidence týkající se samotné konference, právnických osob v církvi zřízených konferencí, řádů a kongregací, které jsou jejími členy a osob těmito řády a kongregacemi zřízených. Statutárním orgánem je předseda a místopředseda, jejich funkční období je čtyřleté.

 

Co jsou to Kongregace?

Řeholní společenství vzniklá v novověku, jsou většinou označována jako kongregace (např.: Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele – tzv. redemtoristé; Kongregace misionářů Panny Marie Neposkvrněné; Kongregace bratří křesťanských škol; aj.), někdy však také společnost apod. (Společnost Božího slova – tzv. verbisté; Společnost Božského Spasitele; Salesiáni Dona Boska; aj.)

Mezi kongregace se řadí i většina ženských řehoních společností, které se starají o nemocné, působí ve školství apod (Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského; Kongregace Dcer Božské Lásky; Společnost Dcer křesťanské lásky sv. Vincence de Paul; aj.) Kongragace se od řeholního řádu liší také tím, že její příslušníci neskládají slavné sliby – jako v řádu, ale jen sliby jednoduché i když většinou taktéž doživotní).

 

Kdo mluví za nekatolické církve?

Ekumenická rada církví je společenstvím křesťanských církví v České republice. Současným předsedou Ekumenické rady církví je ThDr. Pavel Černý, předseda Rady Církve bratrské.

 

A kdo mluví za Židovskou náboženskou obec?

Federace židovských obcí (FŽO) je zastřešujícím orgánem a v současné době sdružuje 10 židovských obcí v Čechách a na Moravě. Kolektivními členy FŽO jsou i další židovské organizace a spolky jako např. Terezínská iniciativa, sdružení bývalých vězňů nacistických koncentračních táborů, Unie židovské mládeže, sportovní oddíl Hakoach ad. Jménem FŽO mluví předseda Jiří Daníček a tajemník JUDr. Tomáš Kraus.

 

Jak byly tyto církve a náboženské společnosti financovány v historii?

Šlo o zdroje, které stát převzal na sebe zavedením zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Jde o tyto zdroje:

a) z výnosu vlastního církevního majetku

Šlo o majetek, který na ně zejména církvi Katolické převedli darováním nebo odkazy členové církví z řad šlechty a měšťanstva, v novější době i méně zámožní věřící a jen malá část tohoto majetku pochází z darování králů, tedy ze státních prostředků.

Evangelické církve, především jejich farní sbory si od 19.století pořizovaly činžovní (nájemní) domy, z jejich nájemného byly částečně hrazeny kultovní náklady, podobně také náboženské obce československé církve husitské investovaly dary od svých příznivců do domovního majetku. Významným zdrojem příjmů se pro ně stal pronájem urnových míst v kolumbáriích.

 

b) příspěvek formou patronátu

Jak již bylo zmíněno světská moc v minulosti přispívala, a nutno říci, že dobrovolně, na chod církve zejména formou patronátů. V praxi tedy například patron kostela nepřispíval pouze na opravy budovy, ale zajišťoval také potřeby faráře, tedy v podstatě jeho plat.

 

c) z výnosů náboženských fondů (matic)

Jde o zvláštní majetkové podstaty, ani státní ani církevní, které jsou ve správě státu s určením pro podporu katolické církve

 

d) z beneficia

To jsou trvalá práva na příjmy pro určitý úřad, například farářský, která plynula z užitků s úřadem spojených.

 

e) z kongruy

Což byl nejnižší stanovený příjem duchovního ve veřejně duchovní správě zaručený zákonem. Pokud klesl výnos beneficia pod tuto úroveň, doplácel její výši stát dotačním příspěvkem. Tento systém za první republiky doplnily dotace pro uznané nekatolické náboženské společnosti.

 

Co je to Odluka církve od státu?

Pojem odluka státu od církve není v našem právním řádu nikde užíván. Z dnešního pohledu jde spíše o název, který popisuje určitý historický vývoj uspořádání vztahů mezi církevní a světskou mocí. V určité době, zejména osvícenství, lze odlukou nazývat procesy „zesvětšťování“ státu. Procesy, kdy vzniká moderní občanský a civilní stát. Odluka měla často negativní nádech, kdy primárně šlo o to, aby se stát osamostatnil a zbavil církev její moci.

Moderní stát se už nepotřebuje vůči církvím a náboženským společnostem vymezovat „odlukou“. Moderní stát se již nepotřebuje emancipovat, nepotřebuje usurpovat moc na úkor moci církevní ani nepotřebuje zbavovat církev její moci. Vztah státu a církví je tedy podle našeho ústavního vymezení možno charakterizovat pojmem „neutralita“. Stát je neutrální vůči jednotlivým náboženským vyznáním a sám se na žádné náboženské vyznání neváže. Stát však také na druhou stranu nemusí s nikým provádět odluku.

Státu nic nebrání v tom, aby po vzájemné dohodě s církvemi spolupracoval, a to zejména tam, kde je to pro obě strany přínosné. Při této spolupráci je třeba ze strany státu dodržet rovný přístup ke všem legálně působícím církvím a náboženským společnostem, což je podstata oné neutrality. Vztah státu a církví v moderní demokratické společnosti je tak možno asi nejlépe nazvat vztahem kooperace, tedy spolupráce. Zejména v oblasti školství, sociální péče a zdravotnictví lze asi jen těžko nalézt důvody, proč by stát nespolupracoval s institucemi, které tyto oblasti po staletí provozují a rozvíjejí.

 

Co je to Blokační paragraf?

Tzv. blokační paragraf (§ 29) je součástí Zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů je příslibem zákonodárce provést cestou zákona nápravu majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem. Ustanovení § 29 znemožňuje převody vlastnictví majetku, jehož původním vlastníkem byly církve a náboženské společnosti, řeholní řády a kongregace.

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. I tento předpis obsahuje blokační ustanovení vztahující se na majetek, který přešel na stát po 25. únoru 1948 z vlastnictví církví, řádů, kongregací a náboženských společností, a to v ustanovení § 3 odst. 1.

Blokace tohoto původního církevního majetku neumožňuje nakládání s těmito nemovitostmi a jejich současní knihovní vlastníci (podle stavu zápisu v evidenci katastru nemovitostí přetrvávajícího z období před rokem 1990) nejsou motivováni, aby vynakládali prostředky na údržbu a odpovídající péči. Tento stav rovněž prohlubuje zchátralost a celkovou tzv. vnitřní zadluženost tohoto majetku a obecně představuje újmu národnímu hospodářství. (Případné individuální snahy o obcházení blokace tohoto majetku rovněž představují ohrožení nejenom právní jistoty účastníků konkrétních právních vztahů, nýbrž především oslabují právní vědomí a právní kulturu).

Dosud nevyjasněné právní vztahy ohledně tohoto blokovaného majetku rovněž brání možnosti čerpání prostředků z fondů Evropské unie

 

Odpovědi pocházejí zčásti z Argumentáře připravovaného Ministerstvem kultury ČR pro vydání ke kampani na projednávání návrhu zákona (připraví jej MAS Servis Říčansko, o.s.), ze Slovníku cizích slov (SPN, 1981) a z internetových prezentací jednotlivých CNS. 

Aktuálně | 8 03 2008 - 12:33

Děkujema panu Hodečkovi a Michalovi i dalším za dopisy. Nemáme oprávnění je zveřejnit, přesto chceme říci, že všem, kdo píší na adresu info@cirkevnimajetek.cz odpovíme. A pokud budou ochotni nám poskytnout více informací, naše spolupracovnice z řad studentů nám z nich zpracují články do sekce Příběhů.

 

Aktuálně | 6 03 2008 - 23:13

Tisková konference bude mít tyto hosty: Dr. Tomáš Butta, patriarcha Církve Československé husitské, Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR, JUDr. Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských náboženských obcí, strahovský opat Michael Josef Pojezdný, OPraem., Ing. Karel Štícha, Arcibiskupství Pražské.

Moderuje Mgr. Dita Fuchsová, mluvčí kampaně a kampaň představí Daniel Kvasnička, předseda občanského sdružení MAS Servis Říčansko.

Aktuálně | 3 03 2008 - 17:23

Ing. Martin Kupka, CSc. (nar. 1962) je hlavním ekonomem ČSOB a vedoucím oddělení investičního výzkumu, integrujícího makroekonomický výzkum a analýzy finančních trhů s orientací na středoevropský region. Před postem v ČSOB byl vedoucím ekonomického výzkumu ve skupině Patria Finance. Martin Kupka vystudoval matematickou ekonomii na VŠE, postgraduální studia absolvoval na Akademii věd v Praze a v IUHEI v Ženevě. Po roce 1989 se spolupodílel na obnově výuky makroekonomie na Univerzitě Karlově, poté pracoval jako poradce českého ministra hospodářství a od roku 1994 jako analytik pro středoevropské trhy NRI ve Vídni. Po návratu z Rakouska působil Martin Kupka vedle skupiny Patria rovněž v pražské Raiffeisenbank ve funkci ředitele pro strategii a výzkum. Martin Kupka je ženatý, má dvě děti a je mj. členem představenstva České společnosti ekonomické a předsedou dozorčí rady Nadace pro současné umění.

Text najdete v sekci Argumenty.

Aktuálně | 2 03 2008 - 15:20

Aktualizace webu proběhla v sobotu 1. 3. 2008 a bude probíhat průběžně několikrát týdně. V kampani předpokládáme, že si některé další objekty nafotografujeme, navštívíme starosty obcí, biskupství a sídla řádů a vyzískáme další materiály, které popisují osud církevního majetku, a to nejenom toho katolického.

Text opata Pojezdného najdete v sekci Argumenty.

Aktuálně | 1 03 2008 - 16:32

Tiskovou konferenci na začátek kampaně svolalo občanské sdružení MAS Servis Říčansko a jako hosty pozvalo členy vládní, církevní a expertní komise pro přípravu zákona. V potvrzení této pozvánky v pondělí ráno budou upřesněna jména hostů, kteří budou mít hlavní slovo. Pozvánka na konferenci je ke stažení zde.

Aktuálně | 29 02 2008 - 10:57

Dopravní značka C 2f přikázaný směr jízdy vpravo a vlevo je motivem kampaně pro připravovaný zákon o majetkovém narovnání státu a církví.

Značka má vyjádřit ochotu rozejít se ve financování důstojně na dvě strany ve vzájemném narovnání vztahů partnerů, kteří spolupracují. Stát a církve či náboženské společnosti se nemají rozejít na dvě strany tak, aby si byli lhostejnými, ale proto aby našli vzájemné postavení a východisko ke kooperaci.

Kardinál Jean-Louis Pierre Tauran, předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog v rozhovoru k Roku mezináboženského dialogu (2008) odpověděl na otázku: Je možné v mezináboženském dialogu zůstat na náboženské rovině, aniž by došlo k zneužití (náboženství) státy, ať jsou jakékoli? Kardinál Tauran: "K zneužití může dojít vždy. Ale domnívám se, že je zapotřebí zabránit jak hermetickému/neprodyšnému oddělení náboženství od politiky, tak jejich zaměňování. Myslím, že je nutné dbát o koncept rozlišení. Bezesporu je možné oddělit církev od státu, ale není možné oddělit církev od společnosti. Není to možné a víme to ze zkušenosti. Je tedy důležité, aby existovalo rozlišení a spolupráce, protože v podstatě vláda a představitelé náboženství pečují o stejného člověka, který je zároveň občan i věřící. Je tedy nezbytná spolupráce a rozlišení kompetencí, ale spolupráce pro obecné blaho a pro dobro tohoto člověka.

(přeložila Dr. Irena Sargánková TS ČBK)

Velmi podobně se vyslovil francouzský prezident v nedávném projevu při setkání se zástupci šesti  náboženských  komunit ve Francii. Můžete si jeho slova přečíst zde. Tentýž muž se v prosinci vyslovil pro spolupráci státu a církve při převzetí titulu čestného kanovníka Lateránské kapituly. Text projevu si můžete přečíst zde.

Aktuálně | 16 02 2008 - 22:35

Mgr. Dita Fuchsová, Vítězka ankety Mluvčí roku 2007, která loni zvítězila i v kategorii mluvčí komerční sféry, pracovala do poloviny roku jako mluvčí finanční skupiny PPF. 2000-2002 pracovala jako mluvčí ministra kultury Pavla Dostála a před tím šest let v České televizi. Dita Fuchsová je nyní šéfredaktorkou měsíčníku Zápraží.

Aktuálně | 16 02 2008 - 22:10

Na svém společném jednání 7. 1. 2008 se zástupci Ekumenické rady církví a České biskupské konference shodli, že zadají vypracování komunikační strategie pro připravovaný návrh zákona o vyrovnání státu a církví.

Protože se s přípravou nepočítalo už při přípravě věcného záměru zákona, je příprava velice limitována a čas přípravě přidává jen odkládaná volba prezidenta, s níž by osud zákona neměl být spojován ani náznakem.

Tvorbou kampaně bylo pověřeno občanské sdružení MAS Servis Říčansko, které spolupracuje s Agenturou NULA, vedenou Danielem Kvasničkou. Ten je také za náplň a realizaci kampaně zodpovědný.

Kampaň podpoří v grantovém schématu vyhlášeném pro občanská sdružení Ministerstvo kultury ČR.

Kampaň má zahrnovat spolupráci s centry katolické a protestantských církví a se všemi dalšími organizacemi řešícími problém církevního majetku. Cílovou skupinou nejsou jen politické síly zastoupené v zastupitelských sborech, ale také věřící i nevěřící občané České republiky.

Pilířem kampaně bude web, který právě čtete, dále tiskové materiály v závislosti na plnění rozpočtu. Zcela jistě se počítá s konferencemi a semináři odborníků. Tato setkání by měla spíše řešit budoucnost, ujišťovat veřejnost o schopnosti církví hospodařit s financemi, o možnostech  správy finančních prostředků církví prozkoušených v zavedených demokraciích a tak podobně. Počítá se také se setkáními s občany v regionech a maximální otevřeností ke komunikaci v médiích i v osobním kontaktu. Pokud to rozpočet dovolí, budeme používat monitoring tisku a počítáme se spolupráci s agenturou pro výzkum veřejného mínění.

Start kampaně bude nejdříve na začátku března tiskovou konferencí, která bude včas oznámena.

Aktuálně | 5 02 2008 - 22:46