Cirkevnimajetek.cz


English English



« 12. 3. 2008 Často se ptáte: Jak se počítala cena majetku, který by měl být zčásti navrácen a nebo vyplacen finanční náhradou?
14. 3. 2008, Domažlický deník, Jiří Kohout, Josef Holek, MAS Český západ v péči o církevní památky: Kostely čekají na milióny »

Otázka restitucí církevního majetku ustoupila v minulých dnech do pozadí veřejného zájmu v souvislosti s prezidentskou volbou. Nepochybně se však do centra pozornosti ještě vrátí. Návrh nového zákona totiž provází mnoho nejasností, které relativizují zásadní rozpory mezi dvěma skupinami veřejnosti: jedni tvrdí, že církve si nezaslouží získat žádný majetek, druzí mají za to, že po léta odkládaná náprava komunistických zločinů je morálně i právně správná a nezbytná.

Mediálním symbolem obecné prospěšnosti církevních restitucí se stala Červená Řečice. Obrázek jejího katastru hovoří zcela jasně: pozemky, s nimiž může Červená Řečice nakládat, jsou na mapách obkrouženy a prostoupeny červeně vyznačenými plochami, které jsou podle zákona z roku 1991 zablokovány. Červená barva výrazně převažuje, tvoří asi 80 procent. Obec je v obklíčení, bez šance na rozvoj. Její obyvatelé trpí neschopností politiků a představitelů církve nalézt fungující řešení. Náprava křivd, jichž se dopustil komunistický režim vůči církvím, tedy otázka práva a morálky, se proměňuje ve zcela aktuální a akutní problém provinění vůči obyvatelům obce, kteří nemusejí mít s církví ani s komunistickým režimem mnoho společného. V základech současného stavu stojí tzv. blokační paragraf 29 zákona 229/1991, který stanovil, že "majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku". Žádné takové zákony ovšem během uplynulých osmnácti let přijaty nebyly. Proto jsou tisíce hektarů půdy nevyužity nebo krátkodobě pronajímány a stovky obcí nemají kde stavět domy, chodníky, inženýrské sítě nebo nemají šanci získat dotace na opravy staveb, které na zablokovaných pozemcích stojí. Podle Svazu měst a obcí je blokačním paragrafem vážně ohroženo 15 % obcí v České republice.

KOMPROMIS

Politici vládní koalice i představitelé církví označují dohodu za bezprecedentní, průlomovou, vzájemně přijatelnou  Oslavnými přívlastky nešetří. Věcná podstata kompromisu je však na první pohled poněkud temná: sedmnácti registrovaným církvím přiznává dohoda 83 miliard korun, největší díl pochopitelně připadne církvi římskokatolické. Částku bude stát splácet po dobu šedesáti let s úrokem 4,85 %, takže nakonec zaplatí 267 miliard. Církevním řádům se navíc část majetku vrátí naturálně - vracet se budou nezastavěné pozemky, jež jsou ve vlastnictví státu. Myslím, že snad jako každý vně nejužšího okruhu vyjednavačů jsem si i já položil několik banálních, leč zásadních otázek: Proč právě 83 miliard? Proč na šedesát let? Proč 4,85 %? Odpovědi jsem šel nejprve hledat na seminář CEVRO institutu, kterého se zúčastnily špičky zainteresovaných stran - arcibiskup Jan Graubner, náměstek ministra kultury Jaromír Talíř, náměstek ministra financí Otakar Janota, představitelé Svazu měst a obcí, historici, právníci, politici  A odpověď jsem nalezl: je to právě ten vzájemně přijatelný kompromis. Nic více, nic méně. Představa, že částka 83 miliard se opírá o standardní odhad ceny zabaveného církevního majetku, je mylná. Řečníci se shodli v tom, že takový odhad je téměř nemožný - jeho pořízení by trvalo desítky let a stál by desítky miliard. Matematika je jednoduchá - je to nejnižší částka přijatelná pro církve a zároveň nejvyšší suma, kterou je ochoten vyplatit stát. Doba splatnosti je na vodě ještě víc - kromě toho, že stát zvažoval, kolik miliard ročně navíc utáhne, a církve si kladly otázku, co tady v naší kotlině přežije několik desítek let, hrála roli symbolika: máme rok 2008, tj. komunisté se dostali k moci před 60 lety, napravme křivdy v průběhu příštích 60 let. Výše úroku je, jak přiznal Otakar Janota, stanovena zcela náhodně: v září 2007 si stát zkoušel, jak trh zareaguje na vydání dluhopisu na padesát let, a v rámci této zkoušky stanovil pro dluhopis úrok 4,85 %. Souvislost s nápravami křivd minulého režimu to sice nemělo žádnou, nicméně nějaký základ to byl. Dohoda tedy mohla vypadat úplně jinak - třeba 100 miliard, na 35 let, s úrokem 4,00 %. A dalo by se jakkoli pokračovat ... Je třeba vzdát se iluze, že je dán průchod spravedlnosti. Nebo že se dohoda opírá o majetkové a právní analýzy. To ovšem nesnižuje její praktický význam.

DŮSLEDKY

Stát podle dosud platných zákonů platí církvím část jejich provozu, zejména platy duchovních. V minulém roce to představovalo částku 1,3 miliardy korun. Částka každoročně stoupá. Tento poplatek by po přijetí nového zákona stát vyplácel ještě dvacet let, ovšem s tím, že každý rok by ho snižoval o pět procent. Z pohledu státu se dá tedy na dohodu hledět i tak, že v dalších čtyřiceti letech by sice církvím splácel přes čtyři miliardy ročně, ale zároveň by řádově 80 miliard ušetřil. Navíc - za dvacet let by vztah státu a církve fakticky dospěl k odluce, což je stav, který této výrazně ateistické zemi může slušet. Jeden nedostatek to však má - roční platby církvím zvýší zadluženost státního rozpočtu nad standardy požadované Evropskou unií. To zatím nikdo neřešil. Církve mohou vyřešit nedostatek financí, a budou- li se ekonomicky chovat rozumně, mohou se postupně proměnit v ekonomicky silné instituce. Církevní řády získají pozemky, na nichž budou moci hospodařit a utáhnout tak provoz svých budov. Jistě - i z pohledu církví jsou tu otevřené otázky. Jednak možná inflace, jednak oprávněná pochybnost o tom, zda může v tomto prostředí vůbec něco vydržet šedesát let. A obce? Ty by měly dostat k dispozici "odblokované" církevní pozemky, za něž církve dostanou finanční náhradu. Kupodivu právě v této věci, jež se zdá být tím nejpádnějším a nejakutnějším důvodem vedoucím po dlouhých letech k dohodě, je nejasností nejvíc.

"ŽÁDNEJ NEVÍ"

Ze Svazu měst a obcí mi poslali seznam osmapadesáti obcí, které jsou neřešením "blokačního" paragrafu nejvíce ohroženy a nejaktivněji se zapojily do lobbování v Parlamentu. Tak jsem strávil několik dnů komunikací se starosty a starostkami, abych si udělal představu o tom, jak situace vypadá i jinde než v Červené Řečici. Jsou to více či méně bizarní příběhy, které život obcí více či méně omezují. Že je současná situace ale absurdní, stvrzují bez jakékoli pochyby. V obci Vyskytná u Pelhřimova mají školu stojící na původně církevním pozemku. "Budovu jenom udržujeme při životě. Potřebovala by ovšem vyměnit střechu a okna, zateplit. Jenže taková akce několikanásobně převyšuje roční obecní rozpočet," řekl mi starosta Josef Fridrichovský. "Nemáme šanci dosáhnout na jakoukoli dotaci - jednou z podmínek je totiž prokázat vlastnictví pozemku. A ten je zablokovaný. Když se politici s církvemi nedohodnou ještě pár let, budeme nejenom zbytečně plýtvat energií a platit za ni, ale škola zchátrá a bude nepoužitelná." V Kosoři chtěli opravit a rozšířit jedinou přístupovou cestu do obce, na níž se odehrává veškeré zásobování a dojíždění do školy nebo do práce. "Podařilo se nám to, ale trvalo čtyři roky, než jsme vyřídili stavební povolení, a složka rozmanitých smluv o smlouvách budoucích by vydala na docela tlustou knihu," shrnul starosta Karel Kindl. Cesta totiž po obou stranách zasahuje do blokovaných pozemků. A tak bylo třeba řešit otázku, komu by mohly pozemky v budoucnu připadnout - obci, církvi, státu ? "Stavební povolení vydával krajský úřad, a měl tedy sadu hypotetických vlastníků a s každým uzavíral hypotetickou smlouvu. Díky trpělivosti a vstřícnosti všech zúčastněných to vyšlo, ale nepřipadá vám to absurdní?" V Horním Jelení mají hezký pozemek, vhodný tak pro třicet rodinných domků. "Žádný satelit, hezké venkovské bydlení, pozemky tak po osmi stech metrech čtverečních," popisuje starosta Petr Tupec. No co myslíte - mohou stavět? V Potštejně mají taky hezký pozemek pro budoucí zástavbu. Docela velký kus země, ale uprostřed vede asi dvacetimetrový pruh  Prostě smůla. Kromě toho, že jsem si skládal mozaiku jednotlivých dopadů "blokačního" paragrafu, setkával jsem se s tezí, kterou uváděli prakticky všichni starostové a starostky. Ukázkově ji vyjádřil starosta Hvězdlice Alois Kadlec. V Hvězdlicích by rádi postavili chodníky, obcí vede frekventovaná silnice, chodci se na ní necítí právě bezpečně. I po ohlášení dohody mezi vládou a církvemi zůstává ale starosta skeptický: "Všechno to bude záležet na tom, jak se tam nahoře nakonec dohodnou. A to žádnej neví. Žádnej neví, jak to celé dopadne." A jak mi starostové a starostky říkali - nikdo neví ani to, jaké pozemky podle dohody mají připadnout obcím a zda bezúplatně.

PŘEDČASNÁ OČEKÁVÁNÍ?

Na semináři CEVRO Otakar Janota připustil, že návrh zatím neřeší, zda a jaké odblokované pozemky budou na obce převedeny zadarmo. A je navíc pravděpodobné, že část uvolněných pozemků bude chtít stát zprivatizovat. Neboli: může se také stát, že na obce spadnou pozemky nelukrativní a ty ostatní se budou prodávat. To by nejenom mohlo obcím udělat novou čáru přes rozpočet ohledně plánované výstavby, ale mohlo by to také výrazně zvýšit ceny pozemků. V extrémním případě by to tedy dopadlo tak, že obce, kterými se dnes politici zaklínají, by z dohody vyšly bez větších zisků. Kromě církví a státu by mohli být spokojeni ještě obchodníci s nemovitostmi. Základní otázkou ovšem zůstává, zda má dohoda šanci na posvěcení v Parlamentu. Spekulace o jejím načasování před prezidentskou volbou možná nejsou zcela neopodstatněné. Nejenom že Cyril Svoboda v podstatě přiznal, že za dohodu o církevních restitucích věnuje svůj hlas Václavu Klausovi, ale na straně druhé se nijak neartikulovaly spory o restituce v rámci ODS. Bezprostředně před prezidentskou volbou rozhodně nebylo radno dráždit lidovce, nicméně Miroslava Němcová se krátce po vyhlášení dohody nechala slyšet, že s částkou 267 miliard má problém a že zdaleka není v poslaneckém klubu ODS sama. To, že opozice bude požadovat podrobnější vysvětlení čísel v dohodě obsažených, není třeba zdůrazňovat. Ale i ona potřebovala hlasy lidoveckých prezidentských volitelů. Ostatně - obhajoba zrušení "blokačního" paragrafu může být velmi účinnou municí i v kampani do blížících se krajských voleb. Ale co! Když návrh Parlamentem nakonec neprojde, žádná tragédie. Prezident už je zvolený a do školy ve Vyskytné chodí jenom padesát dětí. Mohou dojíždět, a ještě uvidí kus světa

Co si o církevních restitucích myslíte vy? Diskutovat můžete na adrese www. reflex. cz/diskuse

TEXT MICHAL KOMÁREK

Média k věci | 13 03 2008 - 22:07