Cirkevnimajetek.cz


English English



« 2. 3. 2008 Martin Kupka v sekci Argumenty: Hlas pro majetkové vyrovnání státu s církvemi v podobě předkládané vládou
3. 3. 2008 Upřesnění: Hosté tiskové konference, restaurace Parnas (4. 3. 2008, začátek v 10.00 hodin) »

Cisterciáci z Vyššího Brodu patřili před válkou k nejzámožnějším řádům. Kvůli jejich výraznému protinacistickému postoji jim však byl celý majetek zabrán a klášter byl zrušen a v pozemkových knihách je jako poslední vlastník klášterního majetku tedy zapsáno právě hitlerovské Německo. Jiné dokumenty zase uvádí, že cisterciákům byly pozemky odebrány na základě Benešových dekretů. Jak lze nárok řádu na restituci dokázat?

---

Vyšebrodští cisterciáci nemohou z pozemkových knih dokázat vlastnictví majetku k 25. únoru 1948. V pozemkových knihách je jako poslední zaznamenán převod kláštera a pozemků na nacisty. Zpětné získání majetku tedy pro ně bude obtížné.

ČESKÉ BUDĚJOVICE - Vládní návrh zákona o církevních restitucích, který bude schvalovat Poslanecká sněmovna, naráží na první právní problémy. Některé se týkají i ožehavého tématu Benešových dekretů.

Příkladem může být cisterciácký řád ve Vyšším Brodě, který před válkou patřil se čtyřmi tisíci hektary lesa, pivovarem a množstvím polností k nejbohatším řádům u nás. Jenže: přestože cisterciáci prosluli jako tvrdí odpůrci nacismu známí mimo jiné tím, že v roce 1938 nevpustili do kláštera Adolfa Hitlera, v pozemkových knihách je jako poslední vlastník klášterního majetku zapsáno právě hitlerovské Německo. A to i přesto, že na majetek řádu se měly ještě navíc po válce vztahovat Benešovy dekrety. Řád cisterciáků by tak neměl mít na vrácení svého majetku nárok. S jedinou výjimkou - již v roce 1991 jim stát vrátil jen samotnou klášterní budovu. Osud ostatních nemovitostí je ve hvězdách.

„Nechci tomu věřit,“ říká převor Justýn „Vyšebrodští cisterciáci lesy nevlastnili v rozhodném období, tedy 25. února 1948. Byly jim totiž zabrány už o tři roky dříve na základě Benešových dekretů,“ řekla LN Andrea Kroupová z tiskového odboru Lesů ČR. Dodala, že vychází z informací, které Lesům poskytlo ministerstvo zemědělství na základě údajů poskytnutých ministerstvem kultury. „Z pohledu navrhovaného zákona se tedy na vyšebrodské cisterciáky naturální restituce nemůže vztahovat,“ dodala Kroupová.

Zástupce řádu však „ministerské“ informace nemile překvapily. „To není možné. Nechci tomu věřit,“ divil se převor Justýn, současný představený vyšebrodského kláštera. Cisterciákům se sice podle něj v dobách komunismu ztratil archiv, žádný doklad o tom, že by jim byl matek zabrán na základě Benešových dekretů, však řeholníci údajně nikdy neviděli, a to ani u soudu. Na svém majetku přitom hospodařili až do roku 1950, kdy byl klášter komunisty zrušen. „Kdyby se nás týkaly dekrety, těžko bychom mohli po roce 1945 se svým majetkem volně nakládat,“ prohlásil Justýn.

Právník řádu Tomáš Holas však určité možné vysvětlení nachází. „Po válce opravdu existovaly pokusy ze strany tehdejšího ministra zemědělství Julia Ďuriše, aby byl cisterciákům majetek odebrán na základě Benešových dekretů. Jenže správní soud tento pokus odmítl, o čemž máme doklady,“ řekl LN Holas.

Dekrety postihují zrádce a kolaboranty a jen těžko se podle Holase mohou týkat kláštera s výrazně antinacistickým postojem.

Když v roce 1937 vrcholily v Sudetech protičeské nálady, tehdejší opat kláštera Tecellin Jaksch přivítal v klášteře prezidenta Edvarda Beneše a přijal od něj prezidentskou standartu. O rok později prokázali řeholníci ještě mnohem větší odvahu. Zatímco tisíce německých obyvatel vítaly po zabrání Sudet Adolfa Hitlera jako osvoboditele, opat Jaksch Hitlerovi odmítl otevřít klášterní bránu. Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. Klášter byl v roce 1941 zrušen, zabrán Hitlerem.

Jak je tedy možné, že ministerstvo kultury eviduje ve svých záznamech zabrání cisterciáckého majetku na základě Benešových dekretů? Právník Holas to zdůvodňuje špatným fungováním úřadů v předvečer komunistického puče. „Sice máme rozhodnutí soudu, který zamítl platnost Benešových dekretů na majetek řádu, majetkové pohyby po válce však nikdo nezapsal do pozemkových knih,“ tvrdí Holas. Jako poslední majitel kláštera a jeho nemovitostí v pozemkových knihách tak paradoxně figuruje „Adolf Hitler“.

Talíř: Stát by na cisterciáky neměl zapomenout Vládní návrh zákona o církevních restitucích však hovoří jasnou řečí. Majetek může být vrácen pouze těm klášterům, které prokážou jeho vlastnictví k 25. únoru 1948. Jinak by totiž byla prolomena dosud nezpochybnitelná hranice pro restituce, což by mohlo zřejmě znamenalo i mnoho dalších právních problémů a soudů.

Stát podle náměstka ministra kultury Jaromíra Talíře stojí před těžkým dilematem. Pokud se chce spravedlivě vyrovnat s církvemi, nemůže na cisterciáky a další podobné řády, jejichž majetek alespoň v pozemkových knihách stále patří „Hitlerovi“, zapomenout.

Zároveň ale ministerstvo kultury má údajně jasné politické zadání o tom, že nesmí prolomit dosud platnou restituční hranici a zpochybnit Benešovy dekrety.

***

Z historie kláštera ve Vyšším Brodě - založený byl v polovině 13. století - v roce 1937 vyšebrodští cisterciáci v klášteře přijali prezidenta Edvarda Beneše - o rok později nevpustili do kláštera Adolfa Hitlera - opat Jaksch byl proto v listopadu 1938 jako první sudetoněmecký kněz zatčen gestapem - v roce 1950 klášter zrušili komunisté a podobně jako Němci zavřeli řeholníky do internačních táborů.

 

Autor Marek Kerles, vyšlo v Lidových novinách 31. 1. 2008 pod titulkem: Řád musí bojovat o majetek, úvodní tučný perex dodala redakce stránek, původní text na stránkách LN najdete  zde.

Příběhy | 2 03 2008 - 18:56