Cirkevnimajetek.cz


English English



« 26.03.2008 PRÁVO (hyp, jov) TÉMA - Církve získávají ekonomickou nezávislost
29. 3. 2008 PRÁVO, Oldřich Danda, Německému řádu k Bouzovu nepomohou ani církevní restituce »

HISTORIK PETR ČORNEJ ŘEKL PRÁVU:

* Jak přišla katolická církev ke svému majetku?

Základ majetku katolické církve byl u nás položen v 11. až 14. století. Tehdy dostávala dary od panovníka, světských institucí nebo od šlechticů, kteří byli věřící. Jednalo se především o půdu, ale také spoluzakládali kláštery. Od 14. století nebyla již téměř žádná volná půda, takže obdarování církve bylo možné penězi nebo jinou formou. Obvyklé bylo například odkazování majetku církvi formou závěti.

* A kdy začala katolická církev o majetek naopak přicházet?

V 15. století však došlo k velkému zlomu. Přišlo husitství a církevní statky byly z 90 procent sekularizovány, tedy zabrány světskou správou. Katolická církev ovšem tento zábor nikdy neuznala. Na zabrání se nepodíleli jen husité, ale také například král Zikmund, kterému posílení vlastní moci církevním majetkem pochopitelně vyhovovalo. To byla největší redukce církevního majetku a kořen současných sporů leží právě v době husitské. Podle husitů totiž církev vlastnit majetek nemohla, mohla k němu mít pouze uživatelské právo.

* Dostala církev nějaký majetek po Bílé hoře a následné rekatolizaci nazpět?

Habsburkové o tom ani neuvažovali, ani tak silně věřící panovník, jako byl Ferdinand II. Ze zkonfiskovaného majetku dali církvi pouze zhruba osm procent, zbytek připadl vojenským velitelů, úředníkům a aparátu.

* Co následovalo za vlády Habsburků?

K další velmi podstatné redukci církevního majetku došlo za vlády císaře Josefa II. Ten byl přesvědčen, že právo na existenci mají pouze ty církevní instituce, které jsou užitečné. Tedy ty, které vykonávají péči o nemocné, nemohoucí a rozsáhlou charitativní činnost v praxi. Jiné byly prohlášeny za neužitečné a majetek jim byl zkonfiskován. Šlo především o budovy.

* A co první republika?

Po roce 1919 z majetku církve ukrojila další díl pozemková reforma, která zabavovala všem nad 150 hektarů orné a 250 hektarů celkové půdy. Za první republiky byla otázka, jak vlastně na církevní majetek pohlížet. Tehdy zvítězil právní názor profesora Antonína Hobzy, který mínil, že se jedná o veřejný majetek a církev ho má jen k užívání.

Média k věci | 29 03 2008 - 22:46