Cirkevnimajetek.cz


English English



« Z vystoupení Jindřišky Syllové, ředitelky Parlamentního institutu, konference CEVRO, 31. 1. 2008
Obce a města, kterým se také věnujeme »

Červená Řečice, obec často připomínaná v Senátu Parlamentu České republiky i na ministerstvech. Díky svému aktivnímu zastupiteli, jenž se osobně angažuje už roky v boji na první pohled vypadajícím naprosto zbytečně. Navíc je onen zastupitel - MgA. Jiří Jedlička - mužem, který se zapsal do poštovních schránek nejméně padesáti osmi obcí řešících v poslední době nejpalčivější problémy s původně církevním majetkem, který je blokován zákonem (§29, zákona  229/1991 Sb.)od investic, privatizace a jiného nakládání.

DVD se stejným názvem, jako v nadpisu tohoto článku, vydali producenti VOŠ Publicistiky a EMA Production v režii Zity Strnadové. Jiří Jedlička na něm provází zámkem, který by mohl být klenotem mezi historickými sídly a zatím čeká na svou postupnou likvidaci. Každý měsíc, který do zámku prší, se podepisuje nesmazatelnou stopou destrukce. Navíc nezvaní hosté. Když by chtěl průvodce ukázat svéráznou „trojkombinaci“ kamen – naftové, akumulační a historické kachlové – chybí už ty poslední jmenované, protože si je někdo odnesl. Na zámku, který nese svou renesanční podobu od roku 1560, kdy jej Šebestián z Leskova přestavěl do renesanční podoby z původně gotické tvrze, sídlili dlouhá léta arcibiskupové. Ovšem jen v létě, ale zato s velkou slávou, jak ve filmovém dokumentu vzpomínají pamětníci. První zmínky o historickém sídle jsou už z roku 1144, tehdy daroval český kníže Vladislav II. Pražskému biskupovi Otovi zalesněnou krajinu při horním toku řeky Želivky. Podrobná historie spolu s fotodokumentací je na www.cervenarecice.cz, stáhnout si zde můžete i film.

Zámek není to poslední, co pálí Červenořečické. Pan Jedlička už v roce 2004 napsal výzvu, která má smysl dodnes: Většina obcí a měst má zaručeno právo na rozvoj tím, že pokud stát nebo jeho instituce přímo nepomáhají, pak alespoň nebrzdí jejich rozvoj. Naše obce však, dle našeho názoru zcela nesmyslně, bojují se státem o samotné právo na rozvoj, protože pokud stát prostřednictvím zákonů blokuje pozemky přímo v zastavitelném území měst a obcí pak je tím řízeně likviduje. Nemluvě o památkách, které měly tu smůlu, že byly církevní a hroutí se nám před očima bez možnosti jim jakkoliv pomoci.

Obec Červená Řečice se nachází v kraji Vysočina, v bývalém okrese Pelhřimov. Až do r. 1950 zde byl v provozu arcibiskupský velkostatek se správní budovou zámku, vše v majetku Arcibiskupství pražského. Neřešení církevních restitucí by se nás nemuselo dotýkat, kdybychom v každodenní práci nenaráželi na problémy s nimi spojené. Pozemky v centru i okolí obce jsou z 80% ve správě Pozemkového fondu, který tyto bývalé církevní pozemky může dát do pouhého pronájmu, ale není možné na nich stavět, což se negativně promítá do rozvoje obce. Podobný problém je se zabahněným rybníkem bez výpusti, rovněž bývalý církevní majetek, do kterého Pozemkový fond nehodlá investovat ačkoliv je povinen jako správce státního majetku se o něj řádně starat. Bývalé církevní památky - zámky, hospodářské budovy, rybníky, které stát církvím nevydal jsou v katastrofálním stavu a Pozemkový fond opět nechce či nemůže do oprav investovat...

...Protože nadále nechceme nečinně přihlížet přezíravému postoji státu a vlády (jakékoliv), rozhodli jsme se oslovit podobně postižené obce a vytvořit tlak na instituce, které o restitucích rozhodují. Myslíme si, že 13 let na vyřešení církevních restitucí byla dostatečně dlouhá doba. Nechceme být lobystickou skupinou jedné či druhé strany, nechceme však také přihlížet poškozování kulturního a historického bohatství našich obcí.

Obce a města, které v dnešní době nemají pozemky k výstavbě, protože na nich stát anebo jím zřízené instituce nedovolí výstavbu (blokační paragraf § 29 zákona č.229/1991 Sb. o půdě) jsou odsouzeny k zániku.  Je naprosto zásadní, aby stát jasně a rychle bez možnosti budoucího zpochybnění, vyřešil majetkové vztahy alespoň v zastavitelném území obcí. Vyřešením vlastnických vztahů bude umožněno normální fungování trhu a to je naším cílem. Nechceme nikomu radit jakým způsobem to udělat, to je na zodpovědnosti vlády, parlamentu a senátu. Myslíme si však, že třináct diskriminačních let již stačilo a jsme odhodláni se zasadit o své právo na život v normálně fungujícím státě. Pokud máte ve vaší obci či městě podobné problémy připojte se k naší výzvě.

Ukázalo se však, že teprve po osmnácti letech může návrh zákona připutovat do sněmovny a velice záleží na tom, co s ním zákonodárci udělají. Dohoda je na stole a neměla by spadnout pod stůl. Už kvůli Červenořečickým ne.

Zpracováno podle materiálů poskytnutých MK ČR, odborem církví. Původní zdroje z kanceláře Svazu měst a obcí České republiky od Mgr. Jakuba Pôbiše, pracovníka Oddělení legislativně-právního.

 

Katastr obce Červená Řečice si můžete prohlédnout zde.

Seznam obcí a měst které řeší podobné problémy je přiložen v závěru dopisu Prezidentovi ČR, který přikládáme po částech: 1 část zde, 2 část zde, 3. část zde, 4. část zde a 5. část zde.

A prezident odpověděl takto (přepis dopisu), a starostovi Libice nad Doubravou, panu Václavu Venhauerovi, odpověděl dopisem, který máme v kopii faxu. Originál faxové kope dopisu si můžete stáhnout zde a zde. A přepis tohoto dopisu najdete zde.

Všechny dokumenty máme od MgA. Jiřího Jedličky, zastupitele Červené Řečice, členské obce Svazu měst a obcí ČR.

Příběhy | 16 02 2008 - 21:02