Cirkevnimajetek.cz


English English



« Kontakt na vedení komunikační kampaně
Tomáš Klvaňa »

Postup, který byl zvolen, považuji za rozumný, schůdný, nicméně kromě naší politické reprezentace budou nutná jednání s exekutivou Eurostatu o nových podmínkách, týkajících se veřejných rozpočtů.

---

Protože jsem se účastnil jsem se jednání komise na straně státu s církvemi, byl jsem tedy obeznámen se záležitostí od začátku. Pan náměstek ministra kultury Jaromír Talíř představil záležitosti, které se týkají politického zadání.

Politické zadání vychází z dohodnutých čísel, která byla čerpána ze seriózních podkladů globálním přístupem. Kdyby se mělo důsledně provádět ocenění jednotlivých kauz, tak bychom tady byli ještě dalších dvacet let. Ministerstvo financí vycházelo z toho, na čem se dohodly vládní a církevní komise. Dnes hradí stát ze státního rozpočtu výdaje, které souvisí s platy duchovních atd. v rámci standardních tabulek státní správy. Duchovní jsou oceňováni na nižší nebo velmi nízké úrovni, částka činí 1,3 mld. korun, má v čase stoupající tendenci vzhledem k nárůstu počtu duchovních, a to nejen v katolické církvi, ale ve všech ostatních. Toto je jedna dimenze financování.

Druhá rovina je v oblasti veřejných statků, to znamená oprava kulturních památek, příspěvky na charitativní činnost, církevní školy, zdravotní zařízení, je to standardní postup, jak se stát chová ke všem institucím, proto na tom participují i církevní zařízení.

My jsme museli najít odpověď na otázku, jak řešit 83 miliard korun. Kdybychom je měli k dispozici, nejjednodušší řešení by bylo zahrnout je do rozpočtu na příští rok, tím pádem by byl celý zákon vyplněn. Ale jak napovídá částka, není to možné, protože činí více než 8 % výdajů rozpočtu. Museli jsme hledat určité řešení vyhovující domácí legislativě a rozpočtu, ale i závazkům a povinnostem ve vztahu k Evropské unii. Zde nás čeká ještě dost práce s vysvětlením tohoto přístupu, patrně jsme jednou z posledních zemí v evropské unii, kde nejsou tyto vztahy vyřešeny, a legislativa Evropské unie s takovými případy nepočítá. Ministerstvo se chystá jednat o těchto dokladech, aby se i z pohledu našich závazků ke komisím mohla tato záležitost pozitivně vyřešit. Nemohli jsme úhradu řešit najednou, nemohli jsme ji řešit standardnějším způsobem, kterým by byla například emise dluhopisů, a to ze dvou důvodů: emitovat dluhopisy v rozsahu 83 mld. je nad rámec toho, co stát emituje ročně (to je v podstatě 160 mld.), zvýšil by se náklad operace, proto jsme hledali jiné varianty. Jednou z nich bylo promítnout dopad do rozpočtu na období 60 let formou ročních splátek. Tato operace by nemusela být Evropskou unii posuzována tak, že nám automaticky vzroste zadlužení o 83 mld, takže není naší povinností to jednorázově promítnout do státního rozpočtu. To je rozpočtově politický aspekt, který je spojen s našimi závazky v rámci Evropské unie. Vedou se diskuse o konvergentním programu, o možnosti naplnění všech kritérií, chceme-li vstoupit do měnové unie. I když naším největším problémem v těchto dnech není deficitní rozpočtování, ale spíše míra inflace, která na základě posledních údajů daleko překračuje povolované parametry.

Zvolili jsme tedy variantu 83 mld., roční splátky úročené 4, 85 %. Proč? Je to opravdu náhoda, že jsme se zhruba půl roku předtím rozhodli otestovat, zda na trhu investorů bude zájem o 50tiletý dluhopis. Emitovali jsme 8 mld., testovali jsme dluhopis na trhu, 50 let není obvyklá lhůta, většinou jde o pětileté období, už 20 let je rarita. My jsme na trhu s dlhopisy s výnosem 4, 85%. Tohoto poznatku jsme využili při řešení úrokových dopadů operace, která bude realizována po dobu 60 let. To je způsob, jak jsme dospěli z 83 mld k částce 267 mld. Navíc v rámci politických dohod bylo řečeno, že nelze ukončit financování církvi z roku na rok, proto onen 20tiletý přechod, aby se církve mohly přizpůsobit nové formě.

K částce 4, 85% jsme se dostali na základě uvedeného testu. Kdo na tom vydělal? Když jsme emitovali 8 mld. s úrokem 4, 85%, je logické, že u emise 83 mld. by byl podstatně vyšší. Diskutovali jsme i o jiných formách, o tom, jestli by se částky měly valorizovat, jestli úročit, existovalo několik variant a nakonec rozhodujícím kritériem bylo, že chceme mít co nejsnazší jednání v Evropské komisi.

Co se týče výhod a nevýhod. Akceptoval bych jisté právní narovnání vztahu a řešení rozpočtové částky, to je jedna věc. Za druhé bych akceptoval problémy některých měst a obcí s rozvojem, protože část pozemků je blokovaná, a navrhované řešení nabízí velkou šanci, aby se pozemky podle rozhodnutí státu bezplatně převedly na obce. Forma je otázkou další strategie.

Ministerstvo financí se přiklání k vyřešení tohoto problému mj. i kvůli rozpočtovým dopadům. Lze očekávat, že nároky na financování církví podle současných zákonů vzhledem ke vzniku nových náboženských společenství by se zvýšily. V posledních letech se vracela otázka našich pravidel pro hodnocení duchovních, kteří jsou hodnoceni jako nižší úředníci státní správy. Převládající je třída 6 nebo 5 někdy i méně, je to velmi kritická úroveň financování.

Postup, který byl zvolen, považuji za rozumný, schůdný, nicméně kromě naší politické reprezentace budou nutná jednání s exekutivou Eurostatu o nových podmínkách, týkajících se veřejných rozpočtů.

 

Z vystoupení náměstka ministra financí ČR Eduarda Janoty, konference CEVRO, 31.1.2008, redakčně kráceno

Argumenty | 10 02 2008 - 20:04